Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.02.2015, sp. zn. 29 Cdo 362/2015 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.362.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.362.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 362/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v konkursní věci úpadce A. Š., o zproštění výkonu funkce správce konkursní podstaty a o předběžném opatření, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. K 28/93, o dovolání JUDr. Z. A. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2014, č. j. 2 Ko 42/2013-1117, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 4. října 2013, č. j. K 28/93-1088, Krajský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“): 1/ Zprostil JUDr. Z. A. (dále jen „Z. A.“) výkonu funkce správce konkursní podstaty úpadce (bod I. výroku). 2/ Ustavil novým správcem konkursní podstaty úpadce Mgr. Jiřího Prokopa (dále jen „J. P.“) [bod II. výroku]. 3/ Nařídil předběžné opatření, jímž Z. A. uložil: - zdržet se ve výroku popsaných jednání (bod III. písm. a/ výroku), - poskytnout J. P. součinnost při předání funkce ve výroku popsaným způsobem (bod III. písm. b/ výroku). 4/ Uložil další povinnosti J. P. (body IV. a V. výroku). K odvolání Z. A. Vrchní soud v Praze potvrdil v záhlaví označeným usnesením usnesení konkursního soudu. Proti usnesení odvolacího soudu podal Z. A. dovolání. Dovolání není objektivně přípustné (srov. i přiléhavé poučení odvolacího soudu v napadeném usnesení). Nejde (totiž) o žádný z případů popsaných v ustanoveních §237 až §239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). K přípustnosti dovolání proti té části usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu v bodech I. a II. výroku (jimiž konkursní soud zprostil Z. A. výkonu funkce správce konkursní podstaty úpadce a novým správcem konkursní podstaty úpadce ustavil J. P.), srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2002, sp. zn. 29 Odo 478/2002, uveřejněné pod číslem 52/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. 29 Odo 719/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2003, pod číslem 11, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003, uveřejněné v témže časopise v čísle 9 téhož ročníku, pod číslem 155, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2007, sp. zn. 29 Cdo 4805/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 128/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1358/2014 (usnesení jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu). K přípustnosti dovolání proti té části usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu v bodu III. výroku (jímž konkursní soud nařídil předběžné opatření), srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1694/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1695/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1736/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 4166/2013. V obou případech totiž není splněna podmínka, aby šlo o usnesení „ve věci samé“. Totéž platí o přípustnosti dovolání proti té části usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu v bodech IV. a V. výroku (jimiž konkursní soud uložil povinnosti novému správci konkursní podstaty), kde nadto není splněna ani podmínka subjektivní přípustnosti dovolání (dotčené výroky se dovolatele netýkají). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. (co do závěru o objektivní nepřípustnosti dovolání) a podle §243b odst. 5 a §218 písm. b/ o. s. ř. (co do závěru o subjektivní nepřípustnosti dovolání). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. února 2015 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/16/2015
Spisová značka:29 Cdo 362/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.362.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Předběžné opatření
Správce konkursní podstaty
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
§218 písm. b) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:02/19/2015
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1260/15
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13