ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.3860.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 3860/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Kavárny Lahoda, s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27895408, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, proti žalovanému Z. B. , zastoupenému Mgr. Vladimírem Kyzlinkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 1276/36, PSČ 120 00, o zaplacení 413.049 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 45 ECm 25/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2015, č. j. 7 Cmo 403/2013-154, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 8. března 2013, č. j. 45 ECm 25/2011-120, Krajský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 413.049 Kč s příslušenstvím (výrok I.) z titulu náhrady škody způsobené žalovaným žalobkyni při výkonu funkce jejího jednatele, a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.)
Usnesením ze dne 5. června 2013, č. j. 45 ECm 25/2011-131, Krajský soud v Praze doplnil své rozhodnutí o výrok III. o nákladech řízení státu.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 316.295 Kč, zrušil jej co do částky 96.754 Kč (spolu se závislými výroky II. a III.) a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti té části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 316.295 Kč, podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož se žalovaný tím, že nedosahoval shodného hospodářského výsledku ve srovnání s předchozími jednateli nedopustil porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, uveřejněný pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2014, sp. zn. 29 Cdo 3915/2012, jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách). Závěr formulovaný Nejvyšším soudem v citovaných rozhodnutích, podle něhož člen představenstva odpovídá za řádný (tj. v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti, se přitom uplatní i ve vztahu k jednateli společnosti s ručením omezeným.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaný měl – dle tvrzení dovolatelky – vedle funkce jednatele fakticky vykonávat i činnost šéfkuchaře a provozního.
Jelikož s účinností od 1. ledna 2013 nejsou způsobilým dovolacím důvodem vady řízení (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.), dovolání nemůže učinit přípustným ani výhrada, podle níž odvolací soud rozhodl ve věci usnesením, ačkoli měl rozhodnout rozsudkem, neboť dovolatel v souvislosti s vytýkanou vadou Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady vymezené v §237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2580/2015).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2015
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu