ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4222.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 4222/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Citibank Europe plc., se sídlem North Wall Quay 1, Dublin, Irská republika, organizační složka Citibank Europe plc, se sídlem v Praze 5 - Stodůlkách, Bucharova 2641/14, PSČ 158 02, identifikační číslo osoby 28 19 81 31, zastoupeného JUDr. Petrem Maškem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Boušova 792, PSČ 190 14, proti žalovaným 1) Jumbo - Jet, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Baarova 193/10, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28 46 60 12 a 2) R. D., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 355/2012, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2014, č. j. 2 Cmo 45/2014-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. ledna 2013, č. j. 30 Cm 355/2012-49, ponechal ve vztahu ke druhému žalovanému v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 19. října 2012, č. j. 30 Cm 355/2012-12, jímž původně uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 336.894,32 Kč s 6% úrokem od 14. dubna 2012 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.122,98 Kč a náklady řízení.
Proti tomuto rozsudku podal druhý žalovaný odvolání, namítaje, že se jednání před soudem prvního stupně nemohl zúčastnit ze zdravotních důvodů a popíraje pravost podpisu na směnce.
Žádost druhého žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků (č. l. 60) Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. ledna 2014, č. j. 30 Cm 355/2012-73, zamítl a k odvolání druhého žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. května 2014, č. j. 2 Cmo 45/2014-79, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Následně Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. července 2014, č. j. 30 Cm 355/2012-83, odvolací řízení ve vztahu ke druhému žalovanému pro nezaplacení soudního poplatku zastavil; proti tomuto usnesení druhý žalovaný opravný prostředek nepodal a toto usnesení nabylo právní moci.
Podáními datovanými 15. srpna 2014 a 2. září 2014 (doručenými soudu prvního stupně 19. srpna 2014 a 9. září 2014) podal druhý žalovaný dovolání proti usnesení „soudu prvního stupně ze dne 28. května 2014“, respektive proti rozhodnutí odvolacího soudu o zaplacení částky 336.894,32 Kč s příslušenstvím, trvaje na tom, že nebyl schopen zaplatit soudní poplatek za odvolání z důvodu těžké finanční situace a domáhaje se úplného zrušení platebního rozkazu (respektive úplného zrušení rozsudku).
Jakkoli z označených podání druhého žalovaného není zcela zjevné, proti jakému rozhodnutí směřují, v situaci, kdy odvolací soud ve věci rozsudkem nerozhodoval a kdy 28. května 2014 v projednávané věci odvolací soud pouze vydal usnesení, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší soud uzavírá, že mimořádný opravný prostředek druhého žalovaného nemůže směřovat proti jinému rozhodnutí, než proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2014, č. j. 2 Cmo 45/2014-79.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání druhého žalovaného Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolatel mimořádným opravným prostředkem protestuje proti závěrům, jež odvolací soud přijal při posuzování předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jejichž přezkum se však za stavu, kdy řízení bylo pravomocně pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno, nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele založených napadeným usnesením. Nemůže-li věcný přezkum rozhodnutí odvolacího soudu ovlivnit výsledek sporu, nelze uvažovat ani o přípustnosti dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že dovolání druhého žalovaného Nejvyšší soud odmítl a z obsahu spisu neplyne, že by žalobci v dovolacím řízení jakékoli náklady vznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. února 2015
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu