ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4913.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 4913/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci navrhovatelky 1. jihočeské zemědělské a. s. , se sídlem ve Svébozích 49, PSČ 374 01, identifikační číslo osoby 25162012, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, PSČ 150 00, za účasti 1) Ing. F. Š. , 2) Ing. F. P. , 3) Z. K. , 4) Ing. Z. Z. , zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Českém Krumlově, Rooseveltova 37, PSČ 381 01, 5) Ing. J. V. , 6) V. Š. , 7) M. Š. , 8) Ing. P. B. , 9) Ing. M. P. , 10) Ing. V. H. a 11) V. D. , o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. B 831/KSCB, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2007, č. j. 7 Cmo 480/2006-712, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání Ing. Z. Z. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481 v rozsahu specifikovaném ve výroku (první výrok), změnil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481, tak, že usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. listopadu 2003, č. j. F 5615/2003/B 831/7-212, v části týkající se zápisu Ing. Z. Z. coby člena představenstva společnosti 1. jihočeská zemědělská a. s., se dnem vzniku funkce 9. dubna 2003, do obchodního rejstříku, se nezrušuje a řízení o návrhu na změnu zápisu do obchodního rejstříku, podaném dne 23. dubna 2003, se nezastavuje (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka podáním datovaným 22. února 2008 a téhož dne předaným k poštovní přepravě (viz obálku na č. l. 947 spisu) dovolání (jež bylo Nejvyššímu soudu předloženo 19. listopadu 2014), navrhujíc, aby Nejvyšší soud druhý výrok usnesení odvolacího soudu zrušil.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadeným usnesením bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481), jež má povahu rozhodnutí ve věci samé.
S přihlédnutím k textu §240 odst. 3 věty druhé o. s. ř. je dovolání rovněž včasné.
Nejvyšší soud však dovolání odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že dovolací argumentace se upíná toliko ke zpochybnění platnosti usnesení valné hromady dovolatelky konané dne 9. dubna 2003, kterou se odvolací soud ani soud prvního stupně ve svých rozhodnutích (správně) nezabývaly.
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, podle něhož zpětvzetí návrhu na zápis Ing. Z. Z. coby člena představenstva dovolatelky, se dnem vzniku funkce 9. dubna 2003, do obchodního rejstříku, učiněné dovolatelkou dne 10. června 2004, nebylo (nemohlo být) účinné, neboť výrok o povolení uvedeného zápisu Ing. Z. nabyl právní moci již 24. prosince 2003.
Odvolací soud dále nesdílel názor soudu prvního stupně o přípustnosti (účinnosti) zpětvzetí návrhu na zápis deklaratorních změn do obchodního rejstříku z důvodu, že usnesení o povolení zápisu změn do obchodního rejstříku po svém vydání již neodráží současné poměry ve společnosti. Účelem obchodního rejstříku je podle odvolacího soudu poskytování informací nejen o aktuálním stavu zapisovaných skutečností, ale i o stavu historickém, jenž platil v minulosti (k tomu srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006, uveřejněného pod číslem 81/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 3025/2007; obě rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
I z uvedeného je zřejmé, že otázka platnosti usnesení valné hromady není pro posouzení účinnosti zpětvzetí návrhu v projednávané věci nikterak významná.
Závěry, na kterých je rozhodnutí odvolacího soudu postaveno, pak dovolatelka v dovolání nenapadá a dovolacímu přezkumu je tak neotevírá. Za dané situace proto Nejvyšší soud neshledal důvod zabývat se dovoláním v této věci meritorně.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto, zbývajícím účastníkům však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. ledna 2015
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu