Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.02.2015, sp. zn. 29 Cdo 501/2015 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.501.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.501.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 501/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v konkursní věci úpadce J. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o návrhu úpadce na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení konkursního soudu a o ustanovení zástupce, o odvolání a dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, takto: I. Řízení o odvolání úpadce proti prvnímu výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, se zastavuje . II. Dovolání úpadce proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 24. září 2014, č. j. 52 K 92/97-10014, zamítl Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) úpadcův návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení konkursního soudu ze dne 26. června 2014, č. j. č. j. 52 K 92/97-9947. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, zamítl návrh úpadce ze dne 29. září 2014, aby mu byl k ochraně jeho zájmů pro odvolací řízení ustanoven zástupce (první výrok), a potvrdil usnesení konkursního soudu č. j. 52 K 92/97-10014 (druhý výrok). Podáním datovaným 9. prosince 2014 podal (nezastoupený) úpadce „odvolání“ proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu a dovolání proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu. I. K „odvolání“ proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu. Usnesení, jímž Vrchní soud v Praze v průběhu odvolacího řízení zamítl žádost úpadce o ustanovení zástupce pro odvolací řízení, je usnesením odvolacího soudu. Odvolání není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí vrchního soudu (srov. §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jeno. s. ř.“), který je soudem odvolacím (§10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava České republiky (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 4 a §10a o. s. ř.). Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu jako soudu odvolacího tedy občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je pak neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, takže Nejvyšší soud řízení o podaném odvolání, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.). Shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2002, pod číslem 139. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ani případné posouzení opravného prostředku úpadce jako „dovolání“ by nevedlo k věcnému přezkumu prvního výroku napadeného usnesení, jelikož takové „dovolání“ není objektivně přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu a muselo by být odmítnuto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.; nejde (totiž) o usnesení odvolacího soudu „ve věci samé“ ani o žádné z usnesení vypočtených v §239 o. s. ř.). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 47/2006“). II. K dovolání proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu. Potud Nejvyšší soud odmítl úpadcovo dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř., jelikož objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. Nejde (totiž) o usnesení, jímž by odvolací soud potvrzoval usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“. Srov. opět R 47/2006. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. února 2015 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/25/2015
Spisová značka:29 Cdo 501/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.501.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odvolání
Příslušnost soudu funkční
Dovolání
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§9 odst. 4 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§10 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§10a o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§104 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§201 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 1506/15
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19