ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.526.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 526/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v konkursní věci úpadce J. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o nahlížení do spisu a o ustanovení zástupce, o odvolání a dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2015, č. j. 2 Ko 1/2015-10151, takto:
Řízení o odvolání úpadce proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2015, č. j. 2 Ko 1/2015-10151, se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 8. prosince 2014, č. j. 52 K 92/97-10123, uložil Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) úpadci a konkursním věřitelům, aby do spisu vedeného správkyní konkursní podstaty úpadce nahlíželi po předchozí žádosti doručené správkyni konkursní podstaty nejméně dva pracovní dny před požadovaným termínem nahlížení.
Vrchní soud v Praze pak usnesením ze dne 12. ledna 2015, č. j. 2 Ko 1/2015-10151, odmítl odvolání úpadce proti usnesení konkursního soudu (první výrok) a zamítl návrh úpadce, aby mu byl ustanoven zástupce pro dané odvolací řízení (druhý výrok).
Podáním datovaným 22. ledna 2015 podal (nezastoupený) úpadce „odvolání“ proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu.
Usnesení, jímž Vrchní soud v Praze v průběhu odvolacího řízení zamítl žádost úpadce o ustanovení zástupce pro odvolací řízení, je usnesením odvolacího soudu.
Odvolání není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí vrchního soudu (srov. §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“), který je soudem odvolacím (§10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava České republiky (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 4 a §10a o. s. ř.).
Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu jako soudu odvolacího tedy občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je pak neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, takže Nejvyšší soud řízení o podaném odvolání, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.). Shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2002, pod číslem 139.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ani případné posouzení opravného prostředku úpadce jako „dovolání“ by nevedlo k věcnému přezkumu prvního výroku napadeného usnesení, jelikož takové „dovolání“ není objektivně přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu a muselo by být odmítnuto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.; nejde (totiž) o usnesení odvolacího soudu „ve věci samé“ ani o žádné z usnesení vypočtených v §239 o. s. ř.). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. února 2015
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu