ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.138.2015.1
sp. zn. 29 Nd 138/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v exekuční věci oprávněného Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Orlická 4/2020, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému P. D. , pro 62 645 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 437/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 437/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 5. srpna 2014, podaným u soudního exekutora Mgr. Kamila Brančíka, Exekutorský úřad Hodonín, se oprávněný (Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky) domáhá provedení exekuce vůči povinnému pro pohledávku ve výši 62 645 Kč. Dne 7. srpna 2014 požádal označený exekutor Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 11. září 2014, č. j. 18 EXE 437/2014-11, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Srov. i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označené níže – veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je okresní soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z obsahu spisu vyplývá, že v současné době není známo ani místo pobytu povinného, ani místo, kde má povinný majetek. Poslední známá adresa pobytu povinného (občana Slovenské republiky) na území České republiky je v obvodu Okresního soudu v Břeclavi.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Břeclavi. Jde o soud, v jehož obvodu se nachází poslední známá adresa pobytu povinného v České republice a mohl by se zde též nacházet i případný majetek povinného, bude-li soudním exekutorem zjištěn (srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2015
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu