ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.226.2014.1
sp. zn. 29 Nd 226/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce APSTON Capital Ltd., se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně – Zábrdovicích, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) Ing. J. H. , 2) J. H. a 3) A. H., o zaplacení částky 5.842.844,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 386/1998, o návrhu prvního a druhého žalovaných na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Cmo 392/2013.
Odůvodnění:
První a druhý žalovaní vznesli (podáním ze dne 21. listopadu 2012) ve věci vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 392/2013 námitku podjatosti soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudkyň v dané věci podle prvního a druhého žalovaných vyplývají z toho, že při rozhodování o odvolání žalovaných (podaném proti usnesení ze dne 2. července 2012, č. j. 37 Cm 386/1998-665, kterým Krajský soud v Hradci Králové nepřiznal žalovaným osvobození od soudních poplatků a zamítl jejich žádost o ustanovení zástupce) zatížily řízení (v podání blíže specifikovanými) vadami.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze – jak vyplývá z obsahu spisu – má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Cmo 392/2013 projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 5 Cmo, jehož členy jsou JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D.
Soudkyně Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., kterých se námitka podjatosti týká, ve svých vyjádřeních shodně uvedly, že nemají žádný poměr k předmětné věci ani k účastníkům řízení či zástupci žalobce a že jim není známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. Uvedené soudkyně nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah uvedených soudkyň první a druhý žalovaní ostatně ani nenamítají, a jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani z údajů v jejich podání.
Dovozují-li první a druhý žalovaní podjatost soudkyň z toho, jak rozhodly v jiné odvolací věci (a jakých pochybení se podle žalovaných měly při jejím projednávání dopustit), potom zjevně přehlížejí, že podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí dané věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2015
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu