ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.237.2015.1
sp. zn. 29 Nd 237/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně A. R. , zastoupené Mgr. Alicjí Kellerberg Klimeš, LL. M., advokátkou, se sídlem v Havířově, Horní 1433/2a, PSČ 736 01, proti žalovaným 1/ R. M. , zastoupené Mgr. Adamem Smrčkou, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Lipenská 2592, PSČ 370 01 a 2/ J. M. , zastoupenému JUDr. Igorem Honusem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská třída 936/21, PSČ 702 00, o ochranu osobnosti, o stažení videonahrávek a zaplacení nemajetkové újmy, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 41/2013, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 41/2013 projedná a rozhodne Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
V řízení ve shora označené věci, zahájeném žalobou z 6. února 2013, vyslovil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. června 2015, č. j. 23 C 41/2013-307, svou místní nepříslušnost (bod II. výroku), s tím, že věc bude po právní moci rozhodnutí předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu (bod III. výroku).
Následně předložil krajský soud věc Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tedy rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Krajský soud v Ostravě.
Bydliště druhého žalovaného je mimo území České republiky, přičemž ze spisu je zjevné, že u první žalované se (vzhledem k měněným místům pobytu) jeví obtížným uvažovat o obecném soudu, v jehož obvodu by byl dán předpoklad bydliště žalované po dobu trvání sporu. Za této situace přihlédl Nejvyšší soud k bydlišti žalobkyně (v obvodu Krajského soudu v Ostravě), k počtu úkonů, jež v přípravné fázi řízení ve věci již vykonal Krajský soud v Ostravě, k tomu, že v obvodu Krajského soudu v Ostravě sídlí zástupci žalobkyně a druhého žalovaného i k tomu, že v obvodu Krajského soudu v Ostravě bydlí svědci, kteří mají být vyslechnuti (srov. i č. l. 109).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. července 2015
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu