Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.01.2015, sp. zn. 3 Tdo 1654/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.1654.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.1654.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1654/2014 -23 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. ledna 2015 o dovolání podaném M. Z. , proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 10 To 334/2014 ze dne 2. 9. 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 106/2014, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Kladně sp. zn. 2 T 106/2014 ze dne 26. 6. 2014 byl dovolatel uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců s tím, že takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu osmnácti měsíců. V předmětné věci podal M. Z. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 10 To 334/2014 ze dne 2. 9. 2014 tak, že je podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodné zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. Z. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že předmětný skutek nebyl nepochybně zjištěn, když ve věci byla provedena pouze jedna dechová zkouška, doplněná subjektivní svědeckou výpovědí policisty T. H. s tím, že navrhoval ve věci provedení i dalších důkazů, což soudy nebraly v potaz a v důsledku této skutečnosti potom nelze dospět ke spolehlivému závěru, že v době řízení motocyklu tak byl ve stavu vylučujícím jeho způsobilost jej řídit. Má za to, že závěry, ke kterým takto dospěly oba soudy, jsou vedeny pouze v rovině úvah, avšak nelze je mít za exaktně a nepochybně prokázány. Dodal, že před jízdou motocykl dotlačil do míst, o kterých věděl, že jsou soukromým pozemkem, a tak zkoušel pouze provozuschopnost stroje. Má i za to, že takto (bez dalšího) nemohla být naplněna ani podmínka společenské škodlivosti jeho jednání. Uzavřel s tím, že popsaným způsobem byla zasažena i jeho ústavní práva, především pak právo na spravedlivý proces. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud citované usnesení Krajského soudu v Praze i jemu předcházející (citovaný) rozsudek Okresního soudu v Kladně zrušil a zastavil jeho trestní stíhání, anebo věc „přikázal nižšímu soudu k novému projednání a rozhodnutí“. Nejvyšší soud obdržel dne 2. 12. 2014 přípis příslušného státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že tento se nebude vzhledem k povaze uplatněných námitek k podanému dovolání věcně vyjadřovat. Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání ve věci učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže). V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že nebylo dostatečně prokázáno, že se označeného přečinu skutečně dopustil, když jeho (popsané) jednání neneslo ani rysy společenské škodlivosti. Avšak oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. V tomto směru nutno poukázat na provedenou dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu v těle dovolatele (takřka dvě promile) i na svědeckou výpověď policisty T. H., stran ovlivnění dovolatele alkoholem, když nutno zmínit také to, že konkrétní návrh na doplnění dokazování nebyl ani dovolatelem vznesen. K námitce absence společenské škodlivosti označeného přečinu (uplatněné právně relevantně) lze potom ve stručnosti uvést, že základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminálními činy. Jestliže byl tedy spáchán přečin, jehož skutková podstata byla beze zbytku ve všech potřebných znacích naplněna (jak i v posuzované věci), nemůže stát (společnost) rezignovat na svou roli ochrany oprávněných zájmů (fyzických či právnických osob) pouhým poukazem na primární roli institutů občanského, správního či jiného práva, jimiž lze zajistit nápravu. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům spolehlivě v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v naznačeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného potom zjevně plyne, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou takto zjevně neopodstatněné a nelze tak mít v uvedené souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 21. ledna 2015 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:01/21/2015
Spisová značka:3 Tdo 1654/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.1654.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dokazování
Ultima ratio
Dotčené předpisy:§274 odst. 1 tr. zákoníku
§274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19