ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.231.2015.1
sp. zn. 3 Tdo 231/2015 -13
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. března 2015 o dovolání podaném V. N. , proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 361/2014 ze dne 17. 9. 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 12 T 12/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 12 T 12/2014 ze dne 1. 7. 2014 byl dovolatel uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal V. N. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 3 To 361/2014 ze dne 17. 9. 2014 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal V. N. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. d), e), g) tr. ř. Stran dovolacího důvodu uvedenému v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. uvedl, že co se týče hlavního líčení konaného dne 1. 7. 2014, ke kterému se dostavil včas a řádně, mu předsedkyně senátu sdělila, že je hlavní líčení odročeno, a proto také odešel domů, přičemž mu byl následně doručen rozsudek ze dne 1. 7. 2014. Co se týče dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. poukázal na to, že usnesením Nejvyššího soudu č. j. 6 Tdo 1437/2013-I.-27 ze dne 21. 1. 2014 bylo usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 2 T 200/2012-413 zrušeno včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušené rozhodnutí obsahově navazují. Proto je přesvědčen o tom, že měl být zrušen i rozsudek Okresního soudu Brno-venkov č. j. 12 T 12/2014-101 ze dne 1. 7. 2014. Konečně k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že výzvu k nástupu trestu neobdržel, a pokud by mu byla doručena, tak by s ohledem na svůj tehdejší zdravotní stav požádal o odklad nástupu trestu. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Brně a s ním související (citovaný) rozsudek Okresního soudu Brno-venkov podle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a dle ustanovení §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Brno-venkov věc k novému projednání a rozhodnutí.
Podané dovolání bylo Nejvyššímu státnímu zastupitelství doručeno dne 6. 2. 2015, to však nevyužilo svých práv a ke dni rozhodnutí Nejvyššího soudu se k podanému dovolání nevyjádřilo.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je dán v případech, kdy proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné a konečně důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na tento dovolací důvod se však nelze domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich podkladě lze přijmout jim adekvátní právní závěry.
Dovolací soud vycházel při posouzení věci a námitek vznesených dovolatelem z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 2 T 200/2012 a v souladu se zjištěními Krajského soudu v Brně (činného v nyní posuzované věci) konstatoval, že dovolatel dne 23. 9. 2013 převzal na poště v B. n. S. písemnost adresovanou do vlastních rukou od Městského soudu v Brně, která obsahovala usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 233/2013 ze dne 20. 8. 2013, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 2 T 200/2012-413 a dále vzor č. 49, který obsahuje výzvu k nastoupení trestu (nejpozději do 23. 9. 2013), který mu byl uložen právě citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně. Předmětná výzva, jak bylo zjištěno ze standardního formuláře, obsahovala dle kancelářského řádu informace stran času a místa nastoupení trestu včetně věcí nutných k nástupu trestu odnětí svobody, jakož i upozornění o následcích nenastoupení do věznice bez závažného důvodu. Na uvedenou výzvu však dovolatel nereagoval, a proto Městský soud v Brně vydal dne 16. 10. 2013 příkaz k jeho dodání do výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků (z rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 2 T 200/2012-413 ze dne 7. 5. 2013, který byl realizován dne 22. 10. 2013. Uvedená skutková zjištění tak nezakládají žádné pochybnosti o uvedených skutečnostech a námitky v tomto směru vznesené dovolatelem jsou námitkami skutkového charakteru, které takto neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze především uvést, že námitka spočívající v tom, že se k hlavnímu líčení konanému soudem prvního stupně dne 1. 7. 2014 dostavil řádně a včas byla uplatněna až v rámci dovolacího řízení, tedy nikoliv v rámci jím podaného odvolání tak, aby se jí mohl vůbec odvolací soud zabývat a zaujmout k ní stanovisko. Nutno dodat, že vznést takovou námitku před odvolacím soudem dovolateli nic nebránilo, když její podstatu v této fázi řízení již znal a ta zůstala neměnná. Vzdor uvedenému je však nutno poukázat na to, že z označeného spisového materiálu (zejména potom z příslušného protokolu o hlavním líčení ze dne 1. 7. 2014) tvrzení uváděné dovolatelem nijak nevyplývá a není ničím potvrzeno. Jeho námitka tak v uvedeném směru byla sice vznesena právně relevantně, s ohledem na již řečené je však současně zjevně neopodstatněnou. Konečně k uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. nutno poukázat znovu na průběh trestního řízení vedeného proti dovolateli. V tomto směru je nutno poukázat na to, že rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 2 T 200/2012-413 ze dne 7. 5. 2013 byl zrušen usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1437/2013 ze dne 21. 1. 2014, kdy téhož dne byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. V téže věci byl potom opětovně rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 2 T 200/2012-514 ze dne 4. 3. 2014 odsouzen, když tento (citovaný) rozsudek nabyl právní moci dne 29. 4. 2014, tedy zjevně před tím, než bylo konáno hlavní líčení (dne 1. 7. 2014) ve věci, proti které směřuje své dovolání. Jeho tvrzení, že měl být zrušen v těchto souvislostech i rozsudek Okresního soudu Brno-venkov č. j. 12 T 12/2014 ze dne 1. 7. 2014 takto neobstojí. Nutno uzavřít, že i tento dovolací důvod byl uplatněn právně relevantně, s ohledem na uvedené však je zjevně neopodstatněným.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka