ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.247.2015.1
sp. zn. 3 Tdo 247/2015-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. března 2015 o dovolání, které podal obviněný M. h. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 131/2014, takto:
I. Podle §265k odst. 1, 2 věta první trestního řádu se částečně zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014, a to v celém výroku o trestu.
II. Podle §265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §265 l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 2 T 131/2014 , byl obviněný M. H. uznán vinným ze spáchání dvojnásobného přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 2 trestního zákoníku a podle §209 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku. Za to a sbíhající se přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 trestního zákoníku, kterými byl uznán vinným pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, č. j. 5 T 221/2013-36, a pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2013, č. j. 5 T 174/2013-62, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 5 To 377/2013, byl podle §209 odst. 3 trestního zákoníku za použití §43 odst. 2 trestního zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písmeno c) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z citovaného trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2013. Dále byl obviněnému podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Podle §228 odst. 1 trestního řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému M. B., bytem B., J. P. škodu ve výši 29.000,- Kč. Podle §229 odst. 1 trestního řádu byl poškozený J. K., bytem O.-M. O., U P., odkázán s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014 , jímž podle §258 odst. 1 písm. b), d) trestního řádu napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a za podmínek §259 odst. 3 trestního řádu nově rozhodl tak, že na stejném skutkovém základě uznal obviněného vinným ze spáchání pokračujícího přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku. Za to a sbíhající se přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterými byl uznán vinným pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, č. j. 5 T 221/2013-36, a pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2013, č. j. 5 T 174/2013-62, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 5 To 377/2013, jej podle §209 odst. 3 trestního zákoníku za použití §43 odst. 2 trestního zákoníku odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písmeno c) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 trestního zákoníku odvolací soud současně zrušil výroky o trestech z citovaného trestního příkazu a rozsudku Městského soudu v Brně, jakož i všechna další rozhodnutí, na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále obviněnému podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Podle §228 odst. 1 trestního řádu obviněnému uložil povinnost nahradit poškozenému M. B., bytem B., J. P., škodu ve výši 29.000 Kč. Podle §229 odst. 1 trestního řádu odkázal poškozeného J. K., bytem O.-M. O., U P., s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný M. H. dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) trestního řádu. K tomu obviněný uvedl, že souhrnný trest mu měl být ukládán současně i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 trestního zákoníku, kterým byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2014, č. j. 4 T 229/2013-46 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 5 To 121/2014, a to při současném zrušení citovaným rozhodnutí. Podle obviněného mu tak nebyl uložen souhrnný trest za všechny sbíhající se trestné činy, a proto je napadený rozsudek v této části neúplný.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 a 2 trestního řádu zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014, ve výroku o trestu a dále postupoval podle §265l nebo §265m trestního řádu, nebo aby podle §265l odst. 2 trestního řádu, aniž by zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014, přikázal Krajskému soudu v Brně, aby neúplný výrok o trestu doplnil, a to tak, že se obviněný odsuzuje k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku současně i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 trestního zákoníku, kterým byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2014, č. j. 4 T 229/2013-46 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 5 To 121/2014, a že se současně zrušuje i výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2014, č. j. 4 T 229/2013-46, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 5 To 121/2014, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Opis dovolání obviněného byl samosoudkyní soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že se ztotožňuje s dovoláním obviněného i s jeho odůvodněním, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů obviněného je zřejmé, že obviněným v dovolání uvedený rozsudek ze dne 20. 2. 2014 existuje a že nabyl právní moci dne 23. 4. 2014. To však nalézací ani odvolací soud vůbec nepostřehly, a proto ohledně předmětného rozsudku neučinily žádné hmotně právní úvahy.
Z uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 trestního řádu zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, č. j. 7 To 438/2014-197, aby současně podle §265k odst. 2 trestního řádu zrušil veškerá rozhodnutí, na zrušení rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265l odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný M. H. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) trestního řádu, neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněnému uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 trestního řádu).
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno z právně relevantního důvodu. Jak Městský soud v Brně, tak Krajský soud v Brně si neopatřily všechny rozhodné spisy z posledního období trestní kariéry obviněného, a proto nemohly do svých úvah při ukládání trestu zahrnout i rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2014, sp.zn. 4 T 229/2013 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 5 To 121/2014, aby tak mohly posoudit, zda i mezi v nich přisouzenými skutky a dalšími trestnými činy obviněného není dán vztah souhrnnosti s veškerými vyplývajícími dopady na nyní ukládaný trest. Dovolání proto bylo podáno důvodně. Zjištěné pochybení napraví Krajský soud v Brně jako soud rozhodující o dříve podaném odvolání obviněného, to i se zřetelem na ustanovení §259 odst. 4 trestního řádu.
Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněná dovolací námitka obviněného byla shledána opodstatněnou, Nejvyšší soud k podanému dovolání podle §265k odst. 1, 2 věty první trestního řádu částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 7 To 438/2014, a to v celém výroku o trestu. Podle §265k odst. 2 věty druhé trestního řádu zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. b) trestního řádu bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 18. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Šilhavecký