ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.337.2015.1
sp. zn. 3 Tdo 337/2015 -52
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. dubna 2015 o dovolání, které podal obviněný T. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 10 To 321/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 120/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 8. 2014, sp. zn. 4 T 120/2014 , byl obviněný T. H. uznán vinným ze spáchání (částečně sám, částečně ve spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku)
zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 trestního zákoníku a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku a dílem v souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 trestního zákoníku na skutkovém základě popsaném ve skutkové větě pod body 1. až 28. a
přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 trestního zákoníku dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 trestního zákoníku a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku a dílem v souběhu s přečinem nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 trestního zákoníku na skutkovém základě popsaném ve skutkové větě pod body 31. až 46.
Za to byl podle §205 odst. 4 trestního zákoníku za použití §43 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na dobu šesti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §75 odst. 1 trestního zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu pobytu na území okresů P., Č. L., H. K.,P.-m. a S., a to na dobu pěti let. Podle §70 odst. 1 trestního zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku rozsudku.
Podle §226 písm. c) trestního řádu byl obviněný zproštěn obžaloby pro další ve výroku označené skutky, jimiž měl podle obžaloby spáchat společně s jednáním uvedeným v odsuzující části výroku zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 trestního zákoníku a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku.
Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných M. K., F. D., K. F. a J. K. Podle §228 odst. 1 trestního řádu, resp. §229 odst. 1 trestního řádu či §229 odst. 2 trestního řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody způsobené trestným činem.
O odvolání obviněného T. H. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 10 To 321/2014 , jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 13. 11. 2014 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) a l ) trestního řádu. S odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 216/04 a sp. zn. II. ÚS 669/05 obviněný namítl, že v řízení o dovolání nelze odhlížet od zřejmých vad proběhlého řízení, byť je nelze doslovně podřadit pod důvody uvedené v §265b odst. 1 trestního řádu. Poukázal na to, že rozhodnutí soudu nemůže nikdy spočívat na správném právním posouzení skutku, pokud vychází z nezákonného procesu. Za nezákonný považuje postup při seznámení s obsahem spisu, kdy mu nebyla předložena celá spisová materie a následně pak byla provizorně nahrazena možná totožnými kopiemi v pozdějším stadiu řízení. Z takového řízení tak podle obviněného nemohlo vzejít správné posouzení skutku.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2014, č. j. 10 To 321/2014-3679.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedla, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.
Obviněný T. H. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l ) trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 trestního řádu).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) trestního řádu spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) trestního řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) trestního řádu. Z argumentace dovolatele plyne, že podle jeho přesvědčení byl v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Byť lze v rámci uvedeného dovolacího důvodu výjimečně přiznat relevanci i některým námitkám majícím vliv na správnost skutkových zjištění soudů, nejde o nyní projednávaný případ. Obviněný totiž směřoval svoji námitku výhradně proti procesnímu postupu orgánů činných v přípravném řízení při umožnění mu prostudovat spisy (§166 trestního řádu). Nejvyšší soud k tomu poznamenává, že obviněný tuto námitku uplatňoval opakovaně již v průběhu trestního řízení, takže se s ní vypořádaly jak soud nalézací (str. 48 odsuzujícího rozsudku), tak soud odvolací (str. 14 a 15 usnesení ze dne 13. 11. 2014). Jejich závěrům přitom nelze nic vytknout. Podstatné je, že vytýkaným postupem orgánů činných v trestním řízení nemohlo v dané věci dojít k takovým nedostatkům ve zjišťování skutkového stavu, které by ve svém důsledku mohly založit pochybení odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Současně nemohlo být tímto způsobem zasaženo ani do práva obviněného na spravedlivý proces, k čemuž odvolací soud správně odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1537/07.
Námitky obviněného směřující k uvedenému dovolacímu důvodu proto nemohly být shledány relevantními. Za této situace nemohla být shledána opodstatněnou ani námitka obviněného odkazující na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. l ) trestního řádu.
Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 8. dubna 2015
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Šilhavecký