ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.519.2015.1
sp. zn. 3 Tdo 519/2015 -25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. května 2015 o dovolání, podaném obviněným L. F. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. ledna 2015 sp. zn. 3 To 414/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 190/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. září 2014 sp. zn. 10 T 190/2013 byl dovolatel uznán vinným jednak zločinem loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), jednak přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výroku citovaného rozhodnutí. Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků (za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2013 č. j. 10 T 136/2013-79, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12 2013 č. j. 5 To 390/2013-107, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu) a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu bylo uloženo ochranné léčení protitoxikomanické v ambulantní formě. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O odvolání L. F. proti výše uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 414/2014 ze dne 14. ledna 2015 tak, že podané odvolání podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal L. F. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. s tím, že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že nelze dospět k závěru, že by po provedeném dokazování byla úplně a všestranně věc projednána natolik, aby bylo možno uznat jej vinným z jemu obžalobou vytýkaného jednání. Uvedl, že v řízení byl proveden jediný přímý důkaz, kterým má být usvědčující výpověď poškozeného – svědka V. Tomuto jedinému usvědčujícímu důkazu by tedy měla být věnována náležitá pozornost a měl by být hodnocen s mimořádnou opatrností. Namítl, že odvolací soud uzavřel, že ze strany poškozeného nebylo možno dovodit mstivý úmysl, aniž by nechal k poškozenému zpracovat znalecký posudek, přičemž tento by byl dle dovolatele vzhledem k vystupování poškozeného před soudem zcela namístě. Tím, že soud nevyhověl návrhu dovolatele na vypracování tohoto znaleckého posudku, došlo k porušení jeho práva na řádnou obhajobu. Dále vyjádřil přesvědčení, že odvolací soud zcela rezignoval na řádné vypořádání se s důkazy jednoznačně svědčícími o nevině odsouzeného. Tvrzení odsouzeného, že měl být řádně na zcela jiném místě, konkrétně na rodinné oslavě, potvrdilo hned několik svědků. Pokud soud vycházel z výpisu o uskutečněném telekomunikačním provozu, tento nevyvrací žádným způsobem tvrzení dovolatele a těchto svědků, že byl v rozhodné době od 17 do 18 hodin na předmětné rodinné oslavě. Poukázal také na skutečnost, že tyto svědky nemohl nijak ovlivnit, když v době jejich výslechů na Policii ČR byl ve vazbě. Odvolací soud další svědky, kteří mohli v tomto směru podpořit jeho obhajobu, již nevyslechl. Vyjádřil tak přesvědčení, že bylo zásadně porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť nebyl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Proto závěrem svého podání navrhl, aby „Nejvyšší soud ČR zcela zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2015, č. j. 3 To 414/2014 (§265k odst. 1 tr. řádu) a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl (§265 l odst. 1 tr. řádu).“
Opis takto podaného dovolání byl za podmínek §265h tr. ř. doručen k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které však prostřednictvím příslušné státní zástupkyně sdělilo, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušná státní zástupkyně souhlasila s tím, aby věc byla projednána za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel tento dovolací důvod uplatnil v jeho druhé alternativě s tím, že došlo k zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, avšak již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku, byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Z výše uvedeného je tak zřejmé, že námitky, tak jak je uplatnil dovolatel, nejsou právně způsobilé být právně relevantně uplatněny nejen pod deklarovaným dovolacím důvodem, ale ani pod žádným z dalších, zákonem stanovených důvodů dovolání. To proto, že jejich prostřednictvím dovolatel toliko brojí proti ve věci učiněným skutkovým zjištěním a vyjadřuje nesouhlas s tím, jakým způsobem hodnotily soudy ve věci provedené důkazy. Soudy dostatečně přesvědčivě zdůvodnily, proč neuvěřily obhajobě dovolatele, že se v inkriminované době účastnil rodinné oslavy a proč naopak dospěly k závěru, že právě dovolatel byl pachatel předmětné loupeže. Vysvětlily také, proč uvěřily výpovědi poškozeného, který za pachatele loupežného přepadení označil právě dovolatele, a to i s ohledem na jeho případný motiv pomsty, dále vycházely z výpovědi svědka Š. a dalších listinných důkazů. Stejně tak pečlivě odůvodnily, proč by již případný výslech dalších svědků – účastníků rodinné oslavy, nemohl přinést nic nového do již ve věci učiněných skutkových zjištění.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr.ř.).
V Brně dne 13. května 2015
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka