ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1107.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 1107/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobce Ing. Z. Z. , zastoupeného JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 30a, proti žalovaným 1) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby 013 12 774, a 2) Ing. J. Č. , zastoupenému JUDr. Václavem Mikolášem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dukelská 64, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 511/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. října 2014, č. j. 8 Co 701/2014-576, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce (dále též „dovolatel“) proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále již „odvolací soud“) trpí vadami, které nebyly ve lhůtě vymezené v §241b odst. 3 o. s. ř. odstraněny a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hlediska považuje za splněné.
Jak se podává z obsahu podaného dovolání, dovolatel prostřednictvím svého advokáta nevymezil žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně vymezených v §237 o. s. ř.; neuvedl okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V daném případě se dovolatel domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že kupní smlouva uzavřená mezi žalovanou 1) a žalovaným 2) je neplatná. Jedná se o smlouvu, na základě které žalovaná 1) prodala žalovanému 2) předmětný pozemek podle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dovolatel namítal neplatnost převodní smlouvy. Soud prvního stupně žalobu zamítl a k podanému odvolání žalobce odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně (jako věcně správné rozhodnutí) podle §219 o. s. ř. potvrdil.
Ačkoliv dovolatel v dovolání uvedl, že přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky hmotného práva nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, v dovolání není uvedeno, o kterou právní otázku se jedná a od (konkrétně) které ustálené praxe dovolacího soudu se odvolací soud odchýlil. Dovolatel jen obšírně popisuje celé řízení a vysvětluje, v čem se cítí poškozen. Neuvedl však žádný odkaz na rozhodnutí dovolacího soudu, ani jinak nevymezil své tvrzení, jež by bylo možno spojovat s řádným vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. V přímém rozporu s §241a odst. 4 o. s. ř. pak dovolatel stran své dovolací argumentace odkazuje „na svá vyjádření učiněná v průběhu soudního řízení“ (roz. před soudy obou stupňů).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl (§243c odst. 1, věta první, §243f odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu