ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1328.2014.1
30Cdo 1328/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobce JUDr. Z. A. , proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti , identifikační číslo osoby 000 25 429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 192/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2012, č.j. 25 Co 342/2012 – 159, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „dovolatel“) podal dne 7. března 2013 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „odvolacího soudu“) ze dne 20. listopadu 2012, č.j. 25 Co 342/2012 – 159, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 28. února 2012, č.j. 22 C 192/2005 – 143, kterým soud zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši tvořící 2 % úroků z prodlení ročně z částky 1,165.199,40,- Kč za každý den prodlení a dále zamítl žalobu o vyplacení částky ve výši 0,3 % smluvní pokuty z částky 1,000.000,- Kč za každý den prodlení od 1. 4. 2005 do zaplacení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném do 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Dle ustanovení §241 odst. 1 „o. s. ř.“ dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání.
V tomto případě byl dovolatel před soudem odvolacím i soudem prvního stupně zastoupen advokátem, avšak dovolání již sepsal sám, bez právního zastoupení. Ačkoli z jeho podání vyplývá, že by dovolatel měl mít právnické vzdělání, je pro projednání dovolání nezbytné, aby předložil listiny, jež by právnické vzdělání dovolatele prokázaly. Soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 25. února 2014, č.j. 22 C 192/2005 – 174, dovolatele, aby soudu předložil doklad o ukončeném právnickém vzdělání. Toto usnesení bylo doručeno dne 28. 2. 2014 na adresu, kterou sám dovolatel označil jako adresu pro doručování. Na tuto výzvu soudu reagovala Ing. D. B. přípisem s tím, že na dovolatele je vydán evropský zatykač na žádost policie Slovenské republiky a dle dostupných informací se v současnosti dovolatel nachází ve vazební věznici v Německé spolkové republice. Současně uvedla, že se myslí, že účinky doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. února 2014, č.j. 22 C 192/2005 – 174, nenastaly.
Dovolací soud konstatuje, že usnesení soudu prvního stupně bylo dovolateli řádně doručeno, když bylo doručováno na dovolatelem označenou adresu podle ustanovení §46a o. s. ř., kde zásilku přebrala osoba, která k tomu byla zmocněna podle ustanovení §50a odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá nejen z doručenky na č. l. 174 spisu, ale i ze samotného přípisu Ing. D. B., kde se sama označuje za osobu zmocněnou k přebírání korespondence za dovolatele.
Jelikož dovolatel (resp. jeho zmocněnkyně) nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl přes řádnou výzvu soudu prvního stupně o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen, tak Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalované ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá pak žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. února 2015
JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D.
předseda senátu