ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1547.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 1547/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobkyně HUBER TRADE, spol. s r. o. , identifikační číslo osoby 45273006, se sídlem v Praze 4, Zimova 625, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 302/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č. j. 68 Co 465/2014-122, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 9. 2014, č. j. 26 C 302/2010 – 108, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro dovolací řízení (proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé).
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že zákonné podmínky pro postup dle §138 odst. 1 o. s. ř. v případě žalobkyně nejsou splněny. V podání ze dne 27. 8. 2014 žalobkyně uvedla, že za poslední dva roky neměla žádné příjmy, žádné závazky ani majetek. Dále přiložila výpis z účtu, z nějž vyplývá, že k 1. 7. 2014 byl koncový stav účtu v plusu 1 101,73 Kč. Žalobkyně věrohodně nedoložila své poměry – tvrdí-li, že dlouhodobě nemá žádné příjmy, žádné závazky ani majetek, nevypovídá to ještě nic o jejích ekonomických možnostech. Na straně žalobkyně se nejedná o momentálně nepříznivý stav, ale o dlouhodobou situaci, v níž se žalobkyně nachází a při níž nemá žádné zisky a výdaje ze své podnikatelské činnosti, kterou je mimo jiné realitní činnost a provoz cestovní kanceláře. Žalobkyně neuvedla důvody, pro které nedosahuje zisku ze své podnikatelské činnosti, ačkoliv důvodem existence žalobkyně jako obchodní společnosti je podnikání, tj. soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Žalobkyně tudíž netvrdila (tím spíše ani nedoložila) své poměry natolik věrohodně, aby soud mohl dovodit, že jsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Poukaz žalobkyně na „současnou situaci na trhu“ nelze bez dalšího považovat za důvod pro její osvobození od soudních poplatků.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž uvedla, že rovněž Českou advokátní komorou určený advokát odmítá sepsat a podat dovolání za méně než 15 972 Kč. Pro insolvenci tudíž dovolatelace právo na spravedlivý proces, tj. na podání dovolání na náklady státu prostřednictvím zástupce z řad advokátů, zaniklo. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 4. 2015, č. j. 30 Cdo 1547/2015-132, dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl: „U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. v literatuře shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 953).“
Dovolací soud se ztotožňuje se závěry soudů obou stupňů, že pouhým předložením výpisu z účtu a tvrzením dovolatelky, že nedosahuje žádných příjmu, dovolatelka nenaplnila svou povinnost prokázat věrohodným způsobem své poměry. Není zřejmé, co dovolatelce v dosažení příjmů brání. Z pouhého poukazu na „současnou situaci na trhu“ nelze dovodit závěr o existenci nepříznivých majetkových poměrů dovolatelky, které by byly důvodem pro osvobození od soudních poplatků.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. 7. 2015
JUDr. František I š t v á n e k
předseda senátu