ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1626.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 1626/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce J. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 143.094,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 309/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č. j. 55 Co 398/2013 - 159, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 143 094,30 Kč a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž splnil podmínku zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. Současně žalobce podal „žádost o ustanovení advokáta k bezplatnému zastupování pro podání dovolání“.
Usnesením ze dne 5. 3. 2014, č. j. 18 C 309/2010-175, soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne 4. 6. 2014, č. j. 55 Co 211/2014-186, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a po doručení žalobci nabylo dne 19. 6. 2014 právní moci.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 8. 2014, č. j. 18 C 309/2010-187, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č. j. 55 Co 398/2013-159. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 13. 8. 2014. K námitkám podaným proti rozhodnutí asistentky soudkyně bylo potvrzeno usnesením soudu prvního stupně (soudce) ze dne 3. 2. 2015, č. j. 18 C 309/2010 - 194, které po doručení žalobci nabylo právní moci dne 11. 2. 2015.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1628/2015, bylo zastaveno dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2014, č. j. 55 Co 211/2014-186, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit odvolateli (žalobci) advokáta pro řízení o dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pro některé fyzické osoby stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen, nebo že by sám měl právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno, přičemž Nejvyšší soud již rozhodl o zastavení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, takže již nelze očekávat jeho změnu. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu