ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.2204.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 2204/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody ve výši 1.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 40/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. července 2014, č. j. 11 Co 539/2012-90, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Podanou (neúplnou) žalobou se žalobce domáhal u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to jednak z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení u Okresního soudu Praha – západ, sp. zn. 5 C 520/94, a jednak za „falšování materiálního stavu vedoucího k zastavení žalovaného“ . Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. června 2012, č. j. 12 C 40/2011-50, vyzval žalobce, aby odstranil neurčitost své žaloby, a to tak, aby přesně specifikoval, jakou částku z celkové částky 1.000.000,- Kč žádá za tvrzený nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a jakou částku za „falšování materiálního stavu vedoucího k zastavení žalovaného“ . Dále byl žalobce vyzván, aby doplnil svá skutková tvrzení. Žalobce byl zároveň poučen ve smyslu §43 odst. 2 o. s. ř. o tom, že soud prvního stupně podání odmítne, pokud přes výzvu nebude ve lhůtě řádně doplněno.
Na uvedenou výzvu soudu prvního stupně žalobce reagoval podáním ze dne 23. června 2012, kterým však nebyly vady řádně odstraněny. Současně žalobce požádal, aby mu soud prvního stupně ustanovil pro zastupování v tomto řízení zástupce z řad advokátů, pokud by nebylo doplnění žalobce dostatečné.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. srpna 2012, č. j. 12 C 40/2011-64, podání žalobce ze dne 21. února 2011, ve spojení s doplněním žalobce ze dne 23. června 2012 odmítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dále usnesením ze dne 6. srpna 2013 zamítl návrh žalobce na ustanovení právního zástupce.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 3. července 2014, č. j. 11 Co 539/2012-90, potvrdil dle §219 o. s. ř. odmítací usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které sám sepsal (aniž by doložil, že má právnické vzdělání). V tomto dovolání žalobce mimo jiné stručně uvedl: „ požadavek dle §30 + 138 + 241/1 o. s. ř.“ , z čehož soud prvního stupně správně dovodil, že žalobce se domáhal ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 27. srpna 2014, č. j. 12 C 40/2011-94, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 5. ledna 2015, č. j. 11 Co 436/2014-101, soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. března 2015, č. j. 12 C 40/2011-103, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, k čemuž žalobci stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a současně jej poučil o procesním následku, který nastane, pokud žalobce nebude v tomto řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení).
Žalobce ve stanovené lhůtě neoznámil soudu prvního stupně, že by si zvolil zástupce z řad advokátů. Z obsahu spisu nevyplývá, že by mělo dojít ke změně poměrů na straně žalobce, za nichž oba soudy rozhodovaly o žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Za této procesní situace proto dovolací soud řízení o dovolání žalobce proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť žalobce nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 4 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu