ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.2840.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2840/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobkyně J. B. , zastoupené Mgr. Michalem Hudečkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Krapkova 452/38, proti žalované České republice – 1. Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci , se sídlem v Olomouci, Studentská 1187/7, a – 2. Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, o námitce podjatosti, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 113/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 8. 2013, č. j. 8 Nc 27/2013-133, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. 8. 2013, č. j. 8 Nc 27/2013-133, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalobkyní tak, že soudce Okresního soudu v Olomouci Mgr. Libor Brokeš není vyloučen z rozhodování a projednání této věci.
Uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě napadla žalobkyně dovoláním, přičemž se domáhá, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že konstatuje vyloučení soudce z projednávání věci pro podjatost.
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1996, sešit 8, pod pořadovým číslem 48). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 9/2001, C 692, nebo obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1620/2006).
Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud (předsedou senátu podle §243f odst. 2 o.s.ř.) řízení o „dovolání" proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 8. 2013, č. j. 8 Nc 27/2013-133, podle §104 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s §243b o.s.ř. zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 8. 9. 2015
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu