ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.4576.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 4576/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné P.P.U. real - s. r. o. , se sídlem v Plzni, Nepomucká 422/8, identifikační číslo osoby 64361861, zastoupené Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 2455/5, proti povinné Z. S. , pro 359.698,- Kč s příslušenstvím, vedené soudní exekutorkou JUDr. Vendulou Flajšhansovou, Exekutorský úřad Plzeň-sever, pod sp. zn. 121 EX 5571/12, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2014, č. j. 12 Co 590/2013-56, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Soudní exekutorka JUDr. Vendula Flajšhansová, Exekutorský úřad Plzeň-sever, usnesením ze dne 27. 9. 2013, č. j. 121 EX 5571/12-36, rozhodla, že do řízení vstupuje na místo dosavadní oprávněné PARK OBCHODU s. r. o., identifikační číslo osoby 26379830, nová oprávněná P.P.U. real - s. r. o., identifikační číslo osoby 64361861. Dospěla k závěru, že kopií smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 7. 6. 2013 dosavadní oprávněná doložila, že na novou oprávněnou jako postupníka přešla vymáhaná pohledávka, přičemž nová oprávněná souhlasila se svým vstupem do řízení.
Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudní exekutorky potvrdil. Uzavřel, že dosavadní oprávněná předepsaným způsobem prokázala, že vymáhanou pohledávku v průběhu exekučního řízení postoupila na novou oprávněnou. Námitka povinné, že ji dosavadní oprávněná neuvědomila o tom, že a komu pohledávku postoupila, a proto nová oprávněná není v tomto řízení věcně legitimována, nepovažoval za důvodnou. Za situace, kdy probíhá exekuční řízení, neplní povinný přímo oprávněnému, ale k rukám pověřeného soudního exekutora. Podmínkou pro vyhovění návrhu na vstup jiného oprávněného do exekučního řízení je tudíž jen prokázání převodu práva.
Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, sepsaným Mgr. Petrem Štaufem, advokátem. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popř. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012, uvedla, že sama smlouva o postoupení pohledávky pro účely §107a o. s. ř. a §36 odst. 3 a odst. 5 ex. řádu nepostačuje. Vedle smlouvy o postoupení pohledávky musí oprávněný doložit i oznámení o postoupení pohledávky. Otázka zásadního právního významu podle povinné spočívá v tom, „zda může být postupník v exekučním řízení věcně legitimován i přesto, že nenastaly hmotněprávní účinky postoupení pohledávky, neboť postupiteli se nepodařilo povinné oznámení o postoupení pohledávky doručit, a ani se postupiteli nepodařilo povinné postoupení pohledávky hodnověrně prokázat“. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nová oprávněná se k dovolání povinné vyjádřila tak, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za zcela věcně správné. Pohledávka dosavadní oprávněné přešla zákonným způsobem na novou oprávněnou a tato je tedy aktivně legitimovanou. Oznámení o postoupení pohledávky postupitelem, resp. prokázání jejího postoupení postupníkem dlužníku má vliv toliko na dlužníkovo plnění, avšak nemůže mít vliv na samotný přechod práv a povinností mezi postupitelem a postupníkem, a tedy i na jejich záměnu v procesním postavení; navíc oznámení o postoupení pohledávky bylo povinné postupitelem zasláno a soudní exekutorkou prokázáno. Navrhla, aby dovolací soud dovolání povinné zamítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z dovolatelkou citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012, nevyplývá, že samotná smlouva o postoupení pohledávky nepostačuje k prokázání přechodu práva z exekučního titulu ve prospěch jiné osoby. V tomto směru je judikatura Nejvyššího soudu ustálena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2004, sp. zn. 20 Cdo 1914/2003). Z citovaného usnesení ze dne 30. srpna 2004 naopak plyne, že oznámení o postoupení pohledávky není způsobilé osvědčit přechod práva z exekučního titulu; má význam toliko z toho hlediska, vůči komu (postupiteli či postupníkovi) se dlužník zprostí závazku (k tomu rovněž srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. 29 Cdo 901/2012).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 11. února 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu