ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.5149.2014.2
sp. zn. 30 Cdo 5149/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinné T. R. , pro 6.378,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72EXE 4255/2013, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze z 19. června 2014, č. j. 25Co 245/2014-75, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím městský soud – s odůvodněním, že povinná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků – potvrdil usnesení z 18. března 2014, č. j. 72 EXE 4255/2013-58, jímž obvodní soud zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž – posuzováno podle jeho obsahu – vyjadřuje nesouhlas s právním závěrem odvolacího soudu o nedostatku předpokladů pro osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., /dále jen „o. s. ř.“/) a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Ani o jeden ze čtyř případů přípustnosti dovolání vypočtených ve výše citovaném ustanovení §237 o. s. ř. v souzené věci nejde, naopak odvolací soud vycházel z doslovného výkladu ustanovení §30 odst. 1 a §138 odst. 1 o. s. ř.
Podle první věty ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Podle první věty ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř.může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Z uvedených ustanovení plyne, že dovolání – poněvadž bylo napadeno usnesení odvolacího soudu (o zastavení exekuce), jehož výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 6.378,25 Kč s příslušenstvím, tedy nepřevyšujícím 50.000,- Kč – je podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. objektivně nepřípustné, a že tudíž podání dovolání nelze kvalifikovat jinak než jako – řečeno dikcí ustanovení §138 odst. 1 věty první o. s. ř. – zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř., aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky (ač není řádně zastoupena, povaha dovoláním napadeného rozhodnutí vylučuje, aby bylo možno dovolací řízení pro nedostatek podmínky povinného zastoupení zastavit podle §241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §104 odst. 2 o. s. ř. /srov. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 30 Cdo 3465/2013/), bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. ledna 2015
JUDr. Vladimír M i k u š e k
předseda senátu