ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.5321.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 5321/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci navrhovatele J. P. , zastoupeného JUDr. Janem Kačerem, advokátem se sídlem ve Zdíkově 185, o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o náhradu škody za nezákonné soudní rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 5 Nc 1651/2015, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. srpna 2014, č. j. 22 Co 1256/2014-28, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 15. srpna 2014, č. j. 22 Co 1256/2014-28, potvrdil dle §219 o. s. ř. usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 12. června 2014, č. j. 5 Nc 1651/2014-16, kterým byl zamítnut návrh navrhovatele na přiznání osvobození od soudních poplatků a na ustanovení advokáta pro zastupování ve shora označeném řízení.
Proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které sám sepsal (aniž by tvrdil, že má právnické vzdělání), a jež bylo později nahrazeno podáním jeho advokáta, kterého navrhovateli pro zastupování v dovolacím řízení ustanovil soud prvního stupně usnesením ze dne 16. října 2014, č. j. 5 Nc 165/2014-48.
Z obsahu podaného (advokátem navrhovatele sepsaného) dovolání však není zřejmé, v čem spatřuje navrhovatel splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být totiž dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v tomto případě), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mimo jiné i vymezení dovolání (§241a odst. 3 o. s. ř.), tj. z dovolání musí vyplývat, které otázky hmotného či procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud chybně, a proč tyto závěry považuje dovolatel za nesprávné. Dovolatel musí (§241a odst. 2 o. s. ř.) rovněž uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné.
Jak se podává z obsahu podaného dovolání, navrhovatel prostřednictvím svého advokáta nevymezil žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně vymezených v §237 o. s. ř.; neuvedl okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Jelikož v dovolání absentuje vymezení, v čem spatřuje navrhovatel splnění předpokladů přípustnosti dovolání, přičemž uvedený nedostatek nebyl ani v průběhu dovolací lhůty odstraněn (§241b odst. 3 o. s. ř.), trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolání věcně projednat.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
V procesní situaci, kdy účastníkem dovolacího řízení je pouze navrhovatel, rozhodování o náhradě nákladů dovolacího řízení z povahy věci nepřicházelo v úvahu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. března 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu