ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.583.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 583/2015
sp. zn. 30 Cdo 584/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobkyně M. V. , zastoupené JUDr. Petrem Jirátem, advokátem se sídlem v Chomutově, Školní 3315, proti žalovanému J. B. , o určení vlastnického práva k bytové jednotce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 28 C 250/2008, o dovoláních žalovaného proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. dubna 2014, č. j. 8 Nc 5325/2014-320, a ze dne 30. září 2014, č. j. 8 Nc 5413/2014-357, takto:
I. Dovolací soud spojuje ke společnému projednání dovolání žalovaného proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne ze dne 30. dubna 2014, č. j. 8 Nc 5325/2014-320, a ze dne 30. září 2014, č. j. 8 Nc 5413/2014-357.
II. Řízení o dovoláních žalovaného se zastavují .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ústí nad Labem (dále již „krajský soud“) usnesením ze dne 30. dubna 2014, č. j. 8 Nc 5325/2014-320, rozhodl, že soudkyně Okresního soudu v Chomutově JUDr. Šárka Houdková Poláková není vyloučena z projednávání a rozhodování v záhlaví označené právní věci.
Na základě další námitky žalovaného o podjatosti téže soudkyně krajský soud usnesením ze dne 30. září 2014, č. j. 8 Nc 5413/2014-357, opět rozhodl, že shora označená soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování uvedené právní věci.
Proti oběma označeným usnesením krajského soudu podal žalovaný dovolání, které sám sepsal.
Dovolací soud za postupu podle §243c odst. 1 a §112 odst. 1 o. s. ř. nejprve – v zájmu hospodárnosti – spojil řízení o obou dovoláních ke společnému projednání.
Podle §16 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „o. s. ř.“) o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996 Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1996). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003 uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006); Nejvyšší soud proto řízení, která touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.).
Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu