ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.142.2015.1
sp. zn. 30 Nd 142/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vlacha v právní věci žalobce D. N. , proti žalované H. P. , o zaplacení 21.205,- Kč, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 251/2014, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 251/2014 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou dne 9. 9. 2014 Okresnímu soudu v Karviné se žalobce domáhá po žalované zaplacení 21.205,- Kč.
Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 111 C 308/2014-9, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Prachaticích s odůvodněním, že žalovaná ke dni 9. 9. 2014, kdy bylo zahájeno řízení, měla bydliště na adrese ve V., což soud zjistil z centrální evidence obyvatel, přičemž na adrese uvedené v žalobě, tj. H., měla žalovaná hlášeno trvalé bydliště v době do 8. 9. 2014. Soud dále uvedl, že místo trvalého pobytu přihlášené žalovanou a vedené v centrální evidenci obyvatel je tak jediným ukazatelem, z něhož lze při závěru o místní příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí předmětné právní věci vycházet.
Poté, co se nepodařilo doručit žalované (na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel) usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 12. 12. 2014, č. j. 6 C 251/2014-13, kterým soud žalované uložil povinnost podat písemné vyjádření ve věci dle §114b o. s. ř., nařídil uvedený soud jednání na 28. 1. 2015 a 9. 3. 2015. Ani k jednomu z nařízených jednání se nedostavila žádná z procesních stran. Žalobce se v obou případech omluvil ze zdravotních důvodů. Předvolání zaslaná žalované na adresu trvalého pobytu byla soudu vrácena z důvodu „odstěhoval se“.
Okresní soud v Prachaticích dospěl k závěru, že omluva žalobce z jednání nařízeného na den 8. 3. 2015 obsahuje též návrh na delegaci věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., což žalobce k dotazu soudu potvrdil. Žalobce uvedl, že je vyššího věku, popsal svůj zdravotní stav, kdy zejména uvedl, že je po operacích páteře a srdce s náhradou aortální chlopně, užívá mnoho léku a chůze na vzdálenost delší dvaceti metrů mu působí potíže. Žalobce též přiložil průkaz ZTP s platností do 9. 3. 2003.
Žalovaná byla dle §101 odst. 4 vyzvána, aby se k návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu vyjádřila, přičemž pokud se ve lhůtě jednoho týdne od doručení přípisu k věci nevyjádří, bude mít soud za to, že s návrhem na přikázání věci jinému soudu souhlasí. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“, věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud návrh žalobce projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, a pro jejíž určení jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§11 odst. 1 o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonné předpoklady, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Jak vyplývá ze soudního spisu, žalobce v průběhu letošního roku dosáhne věku, který je Nejvyšším soudem považován za hranici vlastního stáří, a je též zřejmým, že vzdálenost mezi bydlištěm žalobce a sídlem Okresního soudem v Prachaticích je natolik významná, že pro osoby vyššího věku a špatného zdravotního stavu představuje nikoliv nevýznamnou překážku. Žalobce v dosavadním průběhu řízení konstantně tvrdí velmi nepříznivý zdravotní stav, který mu nedovoluje cestovat do větších vzdálenosti od místa bydliště. Nelze ani opomenout skutečnost, že žalovaná v místě trvalého pobytu nepřebrala jedinou písemnost v této věci jí zaslanou, přičemž doručované písemnosti jsou odesílajícímu soudu vraceny s odůvodněním, že se žalovaná odstěhovala. Žalovaná se k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřila, přičemž výzva soudu k vyjádření obsahovala doložku podle §101 odst. 4 in fine, a má se tedy za to, že žalovaná s přikázáním věci souhlasí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podmínky pro přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jsou splněny a návrhu vyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2015
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu