ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.235.2015.1
sp. zn. 30 Nd 235/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce Městyse Vranova nad Dyjí , se sídlem ve Vranově nad Dyjí, Náměstí 21, identifikační číslo osoby 00293806, zastoupeného JUDr. Alešem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Těsnohlídkova 943, proti žalovanému Ing. L. M. , se sídlem v Praze 10, Vršovická 22, identifikační číslo osoby 68657218, zastoupenému Mgr. Zuzanou Dědečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Vršovická 22, o zaplacení částky 474.005,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného o zaplacení částek 839.039,- Kč s příslušenstvím, eventuálně 212.739,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 27/2012, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 27/2012 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Znojmě.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 předložil podle §12 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu návrh žalobce, aby věc u něj vedená pod sp. zn. 13 C 27/2012 byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Znojmě.
Žalobce návrh odůvodnil jednak tím, že Okresnímu soudu ve Znojmě svědčí podle §88 o. s. ř. [správně: §88 písm. i) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013] výlučná místní příslušnost k projednání vzájemného návrhu žalovaného (pročež v tomto směru vznáší již podáním ze dne 21. 11. 2013, posuzováno dle jeho obsahu, námitku nedostatku místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 10 k jeho projednání), jednak tím (jak doplnil podáním ze dne 13. 4. 2015), že v obvodu Okresního soudu ve Znojmě navrhuje provedení místního šetření a že „… hodlá zároveň soudu navrhnout výslech několika svědků z řad místních podnikatelů…“
Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasil, s tím, že pokud by k provedení šetření na místě samém v obvodu Okresního soudu ve Znojmě vůbec mělo dojít, jednalo by se o ojedinělý úkon, jehož provedením by bylo možné jmenovaný soud „jednorázově pověřit“. Okresnímu soudu ve Znojmě současně dle žalovaného nesvědčí místní příslušnost podle §88 písm. b) o. s. ř. [správně: §88 písm. i) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť vzájemný návrh žalovaného, ve vztahu k němuž tato argumentace žalobce směřuje, byl soudu doručen již dne 22. 11. 2012; viz §11 odst. 1 o. s. ř.], neboť v řízení nejde o právo k nemovité věci.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 10) a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresní soud ve Znojmě), přezkoumal podaný návrh a shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti musejí být takové povahy, aby z nich jednoznačně plynulo, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. je výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost je určena zákonem; citované ustanovení je právě proto, že jde o výjimku, nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Z vyloženého důvodu se skutečnosti, které mají být podkladem pro delegaci, musejí vyznačovat určitou mimořádností. Okolnosti uváděné v tomto směru žalobcem – možnost provedení místního šetření v obvodu Okresního soudu ve Znojmě a jím zamýšlený důkazní návrh výslechy několika svědků s bydlištěm či sídlem tamtéž – Nejvyšší soud mimořádnými neshledává; nejedná se o natolik výjimečné skutečnosti, které by samy o sobě mohly prolomit jeden ze stěžejních právních principů, jímž právo na projednání věci zákonným soudcem nepochybně je. Příslušnému soudu (u nějž bylo ostatně řízení zahájeno již 22. 2. 2012) nic nebrání v tom, aby dokazování v žalobcem navrhovaném či zamýšleném rozsahu, shledá-li jej vůbec potřebným (§120 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), provedl v souladu s §39 o. s. ř. a §122 odst. 2 o. s. ř. prostřednictvím dožádaného soudu (v tomto směru srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918).
Tvrzení žalobce o výlučné místní příslušnosti Okresního soudu ve Znojmě k řízení o vzájemném návrhu žalovaného pak z pohledu §12 odst. 2 o. s. ř. relevantní okolnost nepředstavuje – bude na příslušném (procesním) soudu, aby se s touto argumentací žalobce způsobem předvídaným občanským soudním řádem náležitě vypořádal.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů návrhu žalobce nevyhověl a předmětnou věc Okresnímu soudu ve Znojmě ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal, když přihlédl rovněž k tomu, že žalovaný s návrhem nesouhlasil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. července 2015
JUDr. František I š t v á n e k
předseda senátu