ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.273.2015.1
sp. zn. 30 Nd 273/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Pavlíka, ve věci manželů J. J. R., zastoupené E. B., a E. Š. , o neplatnost manželství, takto:
K projednání návrhu J. J. R. na prohlášení manželství s E. Š. za neplatné jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy s tím, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Hodoníně.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu byl dne 12. srpna 2015 doručen návrh na zahájení řízení o neplatnost manželství. Navrhovatelka v návrhu uvedla, že je ruskou státní občankou, a že dne 11. února 2009 uzavřela v Rusku manželství s odpůrcem, českým státním občanem. Následně navrhovatelka s odpůrcem odjeli do České republiky, kde společně žili. Později navrhovatelka zjistila, že odpůrce byl v době seznámení s ní trestně stíhán v České republice, očekával uložení nepodmíněného trestu a s navrhovatelkou se oženil proto, aby mu bylo uděleno občanství Ruské federace a aby se mohl v případě udělení trestu usadit na území Ruské federace, která své občany nevydává k trestnímu stíhání do jiných států. Za tímto účelem paralelně vedl vztah kromě navrhovatelky rovněž s další ženou. Navrhovatelka dále tvrdí, že v manželství s ní odpůrce setrvává pouze z toho důvodu, aby mohl kupit dluhy, jejichž jedna polovina bude přikázána k úhradě navrhovatelce jako jeho manželce. Při uzavření manželství odpůrce navrhovatelce rovněž zatajil, že je nakažen pohlavní chorobou.
Podle navrhovatelky se jedná o věc s cizím prvkem, je dána pravomoc okresních soudů ČR, ale není jí známo, který okresní soud je „věcně a místně příslušný“.
Vzhledem k tomu, že návrh na prohlášení manželství za neplatné byl podán u Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud zkoumal podmínky věcné příslušnosti a zjistil, že není věcně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci.
Podle ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“, jsou pro řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.
Podle §104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení §105 o. s. ř. tím není dotčeno.
Vzhledem k tomu, že pro řízení jsou podle §3 odst. 1 z. ř. s. věcně příslušné okresní soudy, Nejvyšší soud postupoval podle ustanovení §104a odst. 4 a 6 o. s. ř. a rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Nejvyšší soud dále rozhodl, že věc bude k dalšímu řízení postoupena Okresnímu soudu v Hodoníně, v jehož obvodě má odpůrce trvalé bydliště. Uvedeným rozhodnutím však není předurčena místní příslušnost Okresního soudu v Hodoníně, ten může svou místní příslušnost zkoumat a rovněž účastníci mohou vznášet námitky jeho místní nepříslušnosti. Stejně tak bude na místně příslušném soudu, aby přezkoumal další podmínky řízení, zejména pravomoc českých soudů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. října 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu