ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.348.2015.1
sp. zn. 30 Nd 348/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce D. U. , zastoupeného JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem v Karviné – Fryštát, Masarykovo nám. 28, proti žalované UPS SCS (Czech republic) s. r. o., IČ: 25082078, se sídlem v Praze 6, Stochovská 80, zastoupené Mgr. Tomášem Fialou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Italská 27 , o zaplacení 52 802 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 226/2015, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 226/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
V posuzované věci se žalobce podáním ze dne 23. června 2015 domáhá částky 52 802 Kč s příslušenstvím jako náhrady za tvrzenou ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem.
Nejvyššímu soudu byl doručen návrh Obvodního osudu pro Prahu 6, aby v posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ostravě. Svůj návrh Obvodní soud pro Prahu 6 odůvodnil tím, že bydliště žalobce se nachází v K., pracoviště, na kterém mělo dojít k úrazu žalobce, se nachází v O.-H., v K. je i sídlo právního zástupce žalobce a zejména tím, že bydliště osob, jejichž výslechy účastníci navrhují, se zřejmě bude nacházet v Moravskoslezském kraji, kde pracují.
Žalobce vyjádřil s delegací vhodnou souhlas, žalovaný s ní nesouhlasí.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008).
Okolnosti toho druhu, že účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu jsou spíše běžné a nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu v Ostravě, bylo by to nepříznivé pro žalovanou, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. ledna 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 18. června 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008).
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu