ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.84.2015.1
sp. zn. 30 Nd 84/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně Z. V., proti žalovanému B. H., o příspěvek na výživu a úhradu nákladů neprovdané matky, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 12 C 231/2014, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 12 C 231/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mělníku.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 13. 11. 2013 se žalobkyně domáhá příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky.
Podáním doručeným Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 20. 2. 2015 navrhl žalovaný přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku z důvodu vhodnosti ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, s odůvodněním, že má těžce zdravotně postiženého syna, jenž vyžaduje celodenní péči. Syn má bydliště v K. n. V. a celodenní péči o něj nemůže zajistit současná manželka žalovaného, která má vysoce rizikové těhotenství. Žalovaný připojil kopii lékařské zprávy ze dne 11. 2. 2015, ze které vyplývá, že paní R. H. má vysoce rizikové (ohrožené) těhotenství. Přiložil rovněž rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) ze dne 19. 2. 2014, podle které M. J. potřebuje nezbytně ošetřování (péči) ode dne 19. 2. 2014.
Žalobkyně vyjádřila při jednání před soudem dne 24. 2. 2015 nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu s odůvodněním, že je samoživitelka mající v péči nezletilé dítě, kterému je teprve rok. Dále uvedla, že jí finanční prostředky nedovolují cestovat k jednání k Okresnímu soudu v Mělníku, jelikož sama má bydliště v P. Žalobkyně má dále za to, že již byly provedeny všechny podstatné důkazy kromě svědeckého výslechu jejího bratra žijícího v okrese N. J., a proto není nejmenšího důvodu, aby byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí věci jinému soudu.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008).
V projednávané věci Nejvyšší soud shledal, že žalovaný sice pečuje o syna své současné manželky (z obsahu spisu nevyplývá, že by se jednalo o syna žalobce), který potřebuje ošetřování, nicméně stejně tak žalobkyně pečuje o své dítě, kterému je teprve jeden rok a z toho důvodu rovněž vyžaduje trvalou péči.
Žalobkyni lze navíc přisvědčit v tom, že v řízení již zbývá provést pouze výslech bratra žalobkyně, který má bydliště v okrese N. J., přikázání věci jinému soudu tedy v dané fázi řízení nemůže naplnit jeho zákonem sledovaný účel.
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mělníku, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu