Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.01.2015, sp. zn. 32 Cdo 3141/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.3141.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.3141.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 3141/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně UIP, Ltd. , 3500 South Dupont Highway, 19901, Dover, Delaware, Spojené státy americké, registrační číslo 4765974, zastoupené JUDr. Tomášem Kučírkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Petrská 1168/29, proti žalované UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. , se sídlem v Praze 4-Michli, Želetavská 1525/1, identifikační číslo osoby 64 94 82 42, o zaplacení částky 1.323,439.841,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 348/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. 54 Co 180/2014-97, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 27. února 2014, č. j. 56 C 348/2013-53, zamítl žádost o prodloužení lhůty k doložení majetkových poměrů (výrok I.) a nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (výrok II.) Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a ve výroku II. rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu, výslovně proti druhému výroku, podala žalobkyně dovolání, majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena. Dovolatelka má za to, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků je nutné posuzovat jak majetkové poměry žalobkyně, tak i majetkové poměry společnosti Jaccor - právní předchůdkyně žalobkyně, a proto rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K otázce osvobození od soudních poplatků poukazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 2. října 2008, sp. zn. II. ÚS 1619/08, a ze dne 27. února 2013, sp. zn. IV. ÚS 3543/12 (in www.usoud.cz). Dovolatelka namítá, že odvolací soud se v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal dostatečně a srozumitelně s tvrzeními a důkazy, k čemuž uvádí závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2003, sp. zn. 32 Odo 210/2003, který je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu ve druhém výroku a usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatelka se mýlí, tvrdí-li, že otázka posuzování majetkových poměrů žadatele o osvobození od soudního poplatku nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, a v usnesení ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněném pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným okolnostem. U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Předmětem zkoumání při rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků jsou právě majetkové poměry žadatele. Jde již o ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a odvolací soud se při posouzení majetkových poměrů žalobkyně, nezabýval-li se majetkovými poměry jiných subjektů (právní předchůdkyně žalobkyně), od této judikatury neodchýlil. Přitom v případě žalobkyně, jež byla založena (jak sama tvrdí) za účelem vymáhání pohledávky, která je předmětem sporu, nejde o její nepříznivou majetkovou situaci vzniklou podnikáním, která jí neumožňuje uhradit soudní poplatek za žalobu, ale o situaci vytvořenou žalobkyní, která vstoupila do podnikání bez potřebného kapitálu a předpokládá, že tuto situaci za ni vyřeší soud tím, že jí přizná osvobození od soudních poplatků. Poukazuje-li dovolatelka na možné vady řízení, které spatřuje v nedostatečném a nesrozumitelném odůvodnění rozhodnutí a v té souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2003, sp. zn. 32 Odo 210/2003, jsou tyto její námitky irelevantní, protože podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tvrzení dovolatelky o vadách řízení nezahrnuje žádnou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř. Odkazuje-li dovolatelka na judikaturu Ústavního soudu, pak tato rozhodnutí nejsou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v intencích ustanovení §237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. listopadu 2013, sp. zn. 32 Cdo 3119/2013) a ani pomocí nich nemůže být přípustnost dovolání založena. Dovolatelka rovněž zpochybňuje skutečnosti, za kterých jí nebyla prodloužena lhůta k doložení majetkových poměrů. Tyto námitky jsou nevýznamné, neboť první výrok rozhodnutí odvolacího soudu nebyl dovoláním napaden. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. ledna 2015 JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/20/2015
Spisová značka:32 Cdo 3141/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.3141.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§138 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/09/2015
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 978/15
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13