ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.4516.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 4516/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. , se sídlem v Praze 2, Bělehradská 128, čp. 222, PSČ 120 21, identifikační číslo osoby 60 19 28 52, proti žalovaným 1) L. K. a 2) R. F. , zastoupenému JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Štefánikova 1734/10, o zaplacení částky 243.869,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 38 C 22/2011, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2012, č. j. 15 Co 1164/2012-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně a žalovaný 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 27. března 2012, č. j. 38 C 22/2011-33, uložil žalovaným 1) a 2) zaplatit žalobkyni částku 243.869,64 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 12.190,- Kč.
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného 2) v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) ve výroku ve věci samé (první výrok), jakož i ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 2) blanketní dovolání s tím, že je odůvodní později.
Se zřetelem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu publikované pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě (jak ji vymezuje §240 o. s. ř.) podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř.
Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu spisu se podává, že rozsudek odvolacího soudu, obsahující řádné poučení o dovolání i o lhůtě k dovolání, byl dovolateli (jeho zástupkyni) doručen 28. ledna 2013 (srov. doklad o doručení u č. l. 95 spisu). Ze spisu dále vyplývá, že dovolatel podal proti rozsudku odvolacího soudu blanketní dovolání datované 22. března 2013 (srov. č. l. 98 spisu), které bylo doručeno soudu prvního stupně téhož dne. Dovolatel doplnil dovolání podáním datovaným 24. května 2013 (srov. č. l. 101-102 spisu), které bylo doručeno soudu prvního stupně téhož dne (srov. č. l. 103 spisu), tedy až po 28. březnu 2013, kdy dovolateli marně uplynula zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení rozsahu a dovolacích důvodů stala neodstranitelnou a dovolání žalovaného 2) tak trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení. Za tohoto stavu dovolací soud nemohl přihlížet k odůvodnění dovolání, které dovolatel učinil podáním datovaným 24. května 2013.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 2) proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalovaného 2) bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. ledna 2015
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu