ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.4722.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 4722/2014-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně STAY ACTIVE INC. , se sídlem Capital City, Independence Avenue, P.O.Box 1312, Victoria, Mahé, Seychelská republika, registrační číslo 000093237, zastoupené JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem v Praze 4, Voráčovská 937/14, proti žalovanému R. S. , zastoupenému Mgr. Petrem Malcem, advokátem se sídlem v Praze 3, Korunní 2206/127, o zaplacení 13 250 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 EC 218/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2013, č. j. 21 Co 352/2013-58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 367 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Vladimíra Řičici.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze odmítl jeho odvolání proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. října 2012, č. j. 46 EC 218/2011-43, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 13 250 Kč s příslušenstvím s tím, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu splnění povinnosti dlužníkem R. H., a dále náhradu nákladů řízení (výrok I.), rozhodl o nákladech odvolacího řízení a o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalovanému (výroky II. a III.), není přípustné podle §238 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 – dále jen “o. s. ř.“ (srov. bod 7. článku II. přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a bod 2. článku II. přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 4. května 2015
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu