ECLI:CZ:NS:2015:32.ND.249.2015.1
sp. zn. 32 Nd 249/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce JUDr. M. F. zastoupeného JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 919/5, proti žalovaným 1) České obci sokolské , se sídlem v Praze, Malá Strana, Újezd 450/40, identifikační číslo osoby 00409537 a 2) Tělocvičné jednotě Sokol Puklice , se sídlem v Puklicích, identifikační číslo osoby 63439166, zastoupené JUDr. Kateřinou Skálovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Bezručova 1580/7, o poskytnutí náhrady za nevydanou stavbu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 122/2014, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 122/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 předložil podle ustanovení §12 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) spis Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o návrhu žalované 2), aby věc – o poskytnutí náhrady za nevydanou stavbu podle §16 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), která je u něho vedena pod sp. zn. 14 C 122/2014 – byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jihlavě. Tento návrh žalovaná 2) odůvodnila tvrzením, že v dané věci bude nutné provádět obšírné dokazování, spočívající jednak v ohledání místa – budovy, za niž je požadována náhrada a která je vzdálena od sídla soudu 140 km, a jednak ohledně výše náhrady bude nutné provádět důkazy ke zjištění původního stavu objektu. Žalovaná 2) předpokládá výslechy pamětníků s bydlištěm v P., jejichž výslechy soudem v Praze by byly pro účast svědků nesmírně finančně nákladné, jakož i výslech zástupců žalované 2). Pokud by výslechy svědků byly prováděny dožádaným soudem, došlo by dle jejího názoru k faktickému výkonu soudní moci dožádaným soudem. Kromě toho žalovaná 2) poukazuje na potřebu vyžadovat materiály z úřadů se sídlem v J. – jako příklad uvádí katastrální úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, okresní archiv a pozemkový úřad.
Žalobce s návrhem žalované 2) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nesouhlasí. Uvádí, že žalobu podal u místně příslušného soudu, v jehož obvodu má sídlo žalovaná 1). Podle jeho mínění není přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě na místě, jelikož předmětem řízení není právo k nemovitosti, nýbrž poskytnutí náhrady. Pokud žalovaná 2) předjímá nezbytnost rozsáhlých místních šetření v obci P., jde podle žalobce o nepodložená a účelová tvrzení. Neustálé návrhy žalované 2) stran místní příslušnosti soudu či delegace vhodné označuje za maření soudního řízení.
Žalovaná 1) se k návrhu žalované 2) na přikázání věci nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a Okresnímu soudu v Jihlavě návrh žalované 2) na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Podle ustanovení §11 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce této zákonné možnosti (příslušnosti soudu na výběr daného) využil a žalobu podal u Obvodního soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo žalovaná 1). Námitku žalované 2) o místní nepříslušnosti soudu Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. října 2014, č. j. 14 C 122/2014-34, zamítl a Městský soud v Praze toto jeho rozhodnutí usnesením ze dne 13. února 2015, č. j. 54 Co 28/2015-42, potvrdil.
Žalovaná 2) odůvodňuje návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti předpokladem rozsáhlého dokazování, které zahrne i výslechy svědků bydlících v místě, kde se předmětná nemovitost nachází (a zároveň v obvodu soudu, jemuž je delegace věci navržena), jakož i potřebou vyžádat doklady od místních úřadů.
Skutečnosti tvrzené žalovanou 2) nepředstavují takové okolnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že věc bude u Okresního soudu v Jihlavě, jemuž je přikázání věci z důvodu vhodnosti navrženo, projednána rychleji a hospodárněji. Žalovanou 2) tvrzená nutnost obšírného dokazování v obvodu Okresního soudu v Jihlavě je zatím pouze hypotetická, když nelze dopředu předjímat, jaké důkazy bude třeba v řízení provést. Kromě toho ani potřeba provést část dokazování mimo obvod soudu projednávající věc není sama o sobě důvodem k delegaci. Ostatně soud [čehož si je vědoma i sama žalovaná 2)] má k dispozici dostatek procesních prostředků k řešení takové situace – například provedení dokazování prostřednictvím dožádaného soudu, a to včetně možného výslechu svědků majících bydliště v jiném místě než v obvodu sídla procesního soudu. Kromě toho nelze nepřehlédnout, že žalobce s přikázáním věci nesouhlasil a že navrženou delegací by mohl být navozen stav, který by se projevil v poměrech ostatních účastníků řízení, kteří mají bydliště (sídlo) v Praze, zásadně nepříznivě.
Za situace, kdy Nejvyšší soud neshledal žádný závažný důvod, který by delegaci věci jinému soudu opodstatňoval, návrhu žalované 2) na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2015
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu