ECLI:CZ:NS:2015:32.ND.85.2015.1
sp. zn. 32 Nd 85/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné E.ON Energie, a.s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F.A.Gerstnera 2151/6, PSČ 370 49, identifikační číslo osoby 26078201, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti povinné J. Ď. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 3 046 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 662/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 662/2014 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.
Odůvodnění:
Dne 20. května 2014 byla doručena Okresnímu soudu v Kroměříži žádost soudního exekutora JUDr. Ondřeje Mareše, LL.M., se sídlem v Litoměřicích, Masarykova 679/33, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26. září 2013, č. j. 6 C 390/2011-31.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 1. srpna 2014, č. j. 31 EXE 662/2014-20, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po uplynutí odvolací lhůty bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Podle exekučního návrhu má povinná bydliště v K., O. Ze zprávy Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky bylo zjištěno, že povinná je občankou Slovenské republiky, jejíž pobyt v České republice byl ukončen k 18. dubnu 2011 a o jejím nynějším pobytu není nic známo. K odvolání oprávněné Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 7. ledna 2015, č. j. 58 Co 318/2014-27, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Podle ustanovení §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle článku 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Protože povinná nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinná majetek. Skutečnost, zda povinná má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Kroměříži.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. května 2015
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu