Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.04.2015, sp. zn. 33 Cdo 1252/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1252.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1252.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 1252/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce JUDr. F. S. , zastoupeného JUDr. Kateřinou Vodičkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Vodičkova 40, proti žalovanému Ing. D. J. , místem podnikání Praha 7, Františka Křížka 460/15, zastoupenému Mgr. Martinou Klvaňovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Těšnov 5, o zaplacení 240.750,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 31 C 320/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2014, č. j. 64 Co 287/2014-165, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.616,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Kateřiny Vodičkové, advokátky se sídlem Praha 1, Vodičkova 40. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 12. 2014, č. j. 64 Co 287/2014-165, potvrdil rozsudek ze dne 31. 5. 2013, č. j. 31 C 320/2008-134, ve výrocích, jimiž Obvodní soud pro Prahu 7 vyhověl žalobě v rozsahu 240.750,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jeno. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.). Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části. V dané věci dovolání žalovaného neobsahuje žádný údaj o tom, v čem spatřuje naplnění předpokladů přípustnosti dovolání. Uvádí-li pouze, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, uvedenému zákonnému požadavku nedostál. Vytýká-li s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1801/2009, že při zjišťování skutkového stavu nebylo postupováno v souladu s §120 o. s. ř., nenapadá žádný právní závěr vyplývající z hmotného či procesního práva, na němž je rozhodnutí věci založeno; jde o námitku, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové eventuální vadě však dovolací soud přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29NSCR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl ). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 15. dubna 2015 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/15/2015
Spisová značka:33 Cdo 1252/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1252.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 1 bod 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:06/09/2015
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 1923/15
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13