ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2689.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 2689/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) D. Z. , b) Š. C. , zastoupených JUDr. Ottou Žižkou, advokátem se sídlem v Sokolově, Jiráskova 977, proti žalované L. K. , zastoupené Mgr. Pavlem Rybářem ml., advokátem se sídlem v Sokolově, Slovenská 2136, o určení splatnosti půjčky, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 10 C 38/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2015, č.j. 11 Co 248/2014-99, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2014, č.j. 10 C 38/2011-44, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 24. 2. 2014, č.j. 10 C 38/2011-48, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání proti nákladovým výrokům je objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), neboť napadenými výroky bylo rozhodnuto o peněžitých plněních, které ani ve svém souhrnu nepřevyšují 50.000,- Kč. Nadto je i vadné; ve vztahu k těmto výrokům dovolatelka nevymezila důvod dovolání (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.), ani neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.).
Dovolání proti potvrzujícímu výroku o věci samé také trpí vadami, neboť dovolatelkou užitá argumentace nevystihuje jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Za uplatnění tohoto dovolacího důvodu nelze považovat právní oponenturu založenou na předpokladu skutkového stavu jiného, než ze kterého vyšel odvolací soud. Právě takovou argumentaci však žalovaná předložila, napadla-li primárně skutkové zjištění, z něhož vyšel odvolací soud, že doba splatnosti půjčky byla dohodnuta tak, že byla ponechána na vůli žalované, a na předpokladu absence takové dohody založila kritiku aplikace ustanovení §564 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, odvolacím soudem.
K vadám řízení ve smyslu §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, jsou bezcenné výtky dovolatelky, že se odvolací soud dostatečně nevypořádal se všemi jejími námitkami a že rozhodovala vyloučená soudkyně.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. července 2015
JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu