ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2700.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 2700/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce M. T. , proti žalovaným 1) Magistrátu města Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo nám. 810, a 2) Městské policii Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 211, o odškodnění, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nc 9569/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2015, č. j. 21 Co 147/2015-24, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 9569/2014-19, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 5. 2014, č. j. 17 Co 116/2014-24.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. 21 Co 147/2015-24, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení zastavil. Dospěl k závěru, že o stejném návrhu žalobce bylo již soudem prvního stupně rozhodnuto, a to usnesením ze dne 20. 11. 2014, č. j. 11 C 321/2013-37, které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015; rozhodnutí tudíž bránila překážka věci rozsouzené.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce blanketní (nezdůvodněné) dovolání obsahující toliko žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení, kterým nebylo žadateli soudem prvního stupně přiznáno právo na ustanovení zástupce z řad advokátů, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Ten dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva.
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014, též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015).
Žalobce v dovolání proti rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně odmítající pro vady (nejasnost a nesrozumitelnost) jeho žalobu podanou dne 29. 8. 2013, neuvedl žádné své výhrady či námitky zpochybňující jeho správnost. V dovolání, kterým napadl rozhodnutí, jímž odvolací soud z důvodu překážky věci rozsouzené zastavil řízení o jeho návrhu na ustanovení zástupce pro zmiňované dovolací řízení, pouze znovu opakuje, že „ není osobou zákona znalou a z důvodu finanční tísně má právo na právní zastoupení, které má povinnost soud přidělit “; ani toto jeho podání neobsahuje žádné relevantní námitky či výhrady proti dovoláním napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Ze strany žalobce tak jde pouze o přetrvávající snahu zajistit si, aby mu soudy ustanovily zástupce z řad advokátů při uplatňování zcela nezdůvodněných požadavků, a nelze než dovodit, že vyhovění jeho žádosti o ustanovení zástupce by představovalo marné vynakládání prostředků státu na zajištění povinného zastoupení dovolatele při zřejmě bezúspěšném uplatnění práva.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele podle §241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. července 2015
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu