ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.3006.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 3006/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce Ing. V. K. , zastoupeného JUDr. Jakubem Vepřkem, advokátem se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Tyršova 1714/27, proti žalované T. R. , zastoupené JUDr. Jiřím Matznerem PhD., LL.M., advokátem se sídlem Praha 2, Anny Letenské 7/34, o 184.305,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 16 C 312/2007, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2014, č. j. 57 Co 716/2014-490, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 12. 2014, č. j. 57 Co 716/2014-490, potvrdil usnesení ze dne 10. 10. 2014, č. j. 16 C 312/2007-476, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku rozhodl, že žalované se pro řízení neustanovuje zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání obsažené v jejím podání ze dne 19. 3. 2015, jež bylo doplněno podáním ze dne 23. 6. 2015 sepsaným jí ustanoveným zástupcem z řad advokátů pro dovolací řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.
V posuzovaném případě se však žalovaná v dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) k otázce jeho přípustnosti vůbec nevymezuje.
Jelikož v dovolacím řízení nelze pro vady dovolání, jež nebyly včas odstraněny, pokračovat, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSCR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. července 2015
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu