ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.3818.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 3818/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně MgA. A. G. , zastoupené Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 18, proti žalovanému J. K. , místem podnikání v Lichnově 254, zastoupenému JUDr. Jiřím Rakem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31, o 73.465,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 5/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2014, č.j. 8 Co 326/2014-180, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 5. 12. 2013, č.j. 18 C 5/2012-145, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 3. 3. 2014, č.j. 18 C 5/2012-156, kterým mu Okresní soud v Novém Jičíně uložil zaplatit žalobkyni 73.465,- Kč s 7,75% úroky z prodlení od 23. 11. 2011 do zaplacení a na nákladech řízení 56.426,- Kč a na nákladech řízení státu 10.646,- Kč; žalovaného zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyně (11.353,- Kč). Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.); má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení jím formulovaných otázek hmotného (procesního) práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.
Předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o.s.ř. splněny nejsou, neboť žalovaný podle obsahu podání (§41 odst. 2 o.s.ř.) ve skutečnosti neuplatnil důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.). Dovoláním primárně vytýká nesprávnost skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud po právní stránce uzavřel, že právo žalobkyně (objednatelky) z odpovědnosti za vady nezaniklo prekluzí (§583, §649 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), že se právo z odpovědnosti za vady, tj. právo zrušit smlouvu – odstoupit od smlouvy o dílo z 8. 9. 2006 – podle §648 odst. 2 obč. zák. ve spojení s §19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění, nepromlčelo (§101, §508 obč. zák.) a že žalobě lze vyhovět, i když žalobní petit nevyjadřuje synallagmatickou povahu právního vztahu účastníků (§457, §458 odst. 1 obč. zák.). Pokud by odvolací soud vyšel ze skutkové verze předestřené dovolatelem, tedy z toho, že žalobkyně reklamovala vady teplovzdušného krbu ústní formou již koncem roku 2011, že neoprávněným zásahem do teplovzdušných rozvodů instalací ventilátoru pozbyla záruky a že zhotovené dílo (přes existenci vad) není zcela nefunkční, resp. jeho využitelnost není „nulová“ , musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení otázek spojených s prekluzí, promlčením i s povinností žalobkyně vrátit žalovanému, co podle smlouvy o zhotovení věci na zakázku jeho plněním získala (peněžní náhradu zabudovaného materiálu). Uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového závěru, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Námitka nesprávnosti (neúplnosti) skutkových zjištění pak podle současné právní úpravy není vůbec dovolacím důvodem (§241a odst. 1 a contrario o.s.ř.).
Dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání (§241a odst. 1 o.s.ř.) tak uplatněn nebyl.
Žalovaný sice výslovně napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k nákladovým výrokům však žádnou argumentaci nevznesl.
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1, věty první, o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá, o.s.ř).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu