ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4044.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 4044/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce Ing. L. M. , zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalovanému Z. G. , s místem podnikání v Krnově, Pod Cvilínem, U Lazebníka 390/33, identifikační číslo 64621243, zastoupeného JUDr. Ivo Hamou, advokátem se sídlem v Krnově, Minoritů 13, o 545.994,06 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále-pobočky v Krnově pod sp. zn. 9 C 20/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. ledna 2015, č. j. 15 Co 981/2013-677, ve znění opravného usnesení ze dne 24. února 2015, č. j. 15 Co 981/2013-696, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.800,- Kč k rukám JUDr. Ivo Hamy, advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) shora uvedeným rozsudkem dílem změnil rozsudek Okresního soudu v Bruntále-pobočky v Krnově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 17. června 2013, č. j. 9 C 20/2005-554, v zamítavém výroku co do částky 22.534,94 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, dílem jej v zamítavém výroku o částkách 64.868,06 Kč, 95.857,- Kč, 97.696,- Kč a 287.573,- Kč s úroky z prodlení potvrdil; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Žalobce při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (§241 o. s. ř.), a proto jej soud prvního stupně usnesením ze dne 22. května 2015, č. j. 9 C 20/2005-735, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Současně byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. V plné moci ze dne 1. června 2015 (č. l. 737 spisu) zvolená advokátka žalobce Mgr. Lucie Brusová pouze uvedla, že se s podaným dovoláním ztotožňuje.
Podle §241 o. s. ř. odst. 1 musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v §241 o. s. ř.) zastoupen advokátem.
Podle §241a odst. 5 o. s. ř. se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241.
Podle §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Důvodová zpráva k novele o. s. ř. (zákon č. 404/2012 Sb.) k §241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: „V ustanovení §241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel“.
Z dikce §241a odst. 5 o. s. ř. vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží.
Jak vyplývá z výše uvedeného, vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem stačí, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99).
Posuzované dovolání proto nesplňuje podmínku stanovenou v §241b odst. 3 věty první o. s. ř., když je ve lhůtě pro podání dovolání právní zástupkyně dovolatele nedoplnila o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu. K podání samotného dovolatele ze dne 30. 4. 2015 nelze vzhledem k ustanovení §241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet (srovnej obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. 30 Cdo 9/2015, které obstálo i v ústavní rovině, neboť proti němu podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 7. září 2015, sp. zn. I. ÚS 2710/2015, odmítl).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2015
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu