ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4222.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 4222/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce JUDr. B. Ch. , zastoupeného JUDr. Ivanem Hejlem, advokátem se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 71/10, proti žalovanému P. S., zastoupenému JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Lublaňská 24, o zaplacení 3.504.980 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 328/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2015, č. j. 70 Co 278/2015-467, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2015, č. j. 70 Co 278/2015-467, potvrdil ve vztahu k žalovanému usnesení ze dne 22. 5. 2015, č. j. 5 C 328/2005-453, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 nepřiznal žalovanému ani dalšímu žalovanému V. Č. osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaný v dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) odvolacímu soudu vytýká pouze vady řízení, jež měly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tj. nepřezkoumatelnost a překvapivost napadeného rozhodnutí, nesplnění poučovací povinnosti soudem a odnětí procesní instance); tím však nevystihl jediný v úvahu přicházející dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. K eventuálním vadám řízení dovolací soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§243b ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2015
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu