ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4998.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 4998/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce J. C., zastoupeného Mgr. Marií Blechovou, LL.M., advokátkou se sídlem Brno, Heršpická 5, proti žalované RAUDO PNEU s. r. o. se sídlem Brno - Zábrdovice, Lazaretní 7, zastoupené Mgr. Marcelou Trnkovou, advokátkou se sídlem Brno, Mendlovo náměstí 419/2, o zaplacení 548.413,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 216 C 139/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2014, č. j. 18 Co 433/2013-121, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. 5. 2014, č. j. 18 Co 433/2013-121, změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2013, č. j. 216 C 139/2010-88, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 23. 5. 2013, č. j. 216 C 139/2010-94, tak, že žalobu o zaplacení 548.413,- Kč s úrokem z prodlení zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části.
V dané věci žalovaná uvedenému zákonnému požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nedostála. V dovolání pouze cituje znění ustanovení §237 o. s. ř., aniž uvádí, od kterého rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud odchýlil při řešení otázky aplikace §150 o. s. ř., popř. která otázka procesního práva nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena či je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo má být dovolacím soudem posouzena jinak. Odkazy žalované na rozhodnutí Ústavního soudu nemohou přitom vést k závěru, že dovolání žalované nevykazuje vady a je projednatelné.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29NSCR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř. Náklady, které vznikly žalované, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání nevystihuje důvod odmítnutí dovolání.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. ledna 2015
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu