ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.5018.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 5018/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce J. Š. , zastoupeného JUDr. Igorem Kouteckým, advokátem se sídlem Olomouc, Riegrova 376/12, proti žalované Vodafone Czech Republic a. s. se sídlem Praha 5, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo osoby: 257 88 001, o zaplacení 5.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 C 91/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 11. 2014, č. j. 12 Co 498/2014-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 11. 2014, č. j. 12 Co 498/2014-77, potvrdil usnesení ze dne 25. 8. 2014, č. j. 13 C 91/2013-67, jímž Okresní soud v Olomouci zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení tohoto soudu ze dne 30. 5. 2014, č. j. 13 C 91/2013-53.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, nezastoupen advokátem, dovolání, které soudu prvního stupně došlo dne 10. 3. 2015.
Usnesením ze dne 3. 3. 2015, č. j. 13 C 91/2013-105, Okresní soud v Olomouci ustanovil žalobci k ochraně jeho zájmů zástupce pro dovolací řízení advokáta JUDr. Igora Kouteckého.
Ustanovený zástupce podal dne 20. 7. 2015 proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 13. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace jeho textu.
V posuzované věci dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné, ani vymezení důvodu dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 24. listopadu 2015
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu