ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.5130.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 5130/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně P. G. , zastoupené Mgr. Rudolfem Krejčíkem, advokátem se sídlem v Řevnicích, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 24, proti žalovanému Z. V. , zastoupenému JUDr. Jaroslavem Skoupým, advokátem se sídlem v Rakovníku II, Havlíčkova 584, o 150.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 3 C 11/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2014, č.j. 27 Co 247/2014-224, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.954,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Skoupého, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 13. 6. 2013, č.j. 3 C 11/2012-185, ve spojení s usnesením ze dne 2. 5. 2014, č.j. 3 C 11/2012-203, tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 150.000,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného v řízení před soudem prvního stupně a uzavřel, že nedostatky stavby, jež žalobkyně ve lhůtě stanovené v §599 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb.), dále jen „obč. zák.“, žalovanému vytkla (špatný stav zdiva komínového tělesa od úrovně prvního nadzemního podlaží po střechu, praskliny ve štítové zdi), představují běžné opotřebení nemovitosti, které vzhledem k obvyklé době životnosti domu odpovídají jeho stáří a technickému stavu v době prodeje. Nejde-li o vady ve smyslu §597 odst. 1 obč. zák., nemá žalobkyně právo na přiměřenou slevu ze sjednané kupní ceny.
V dovolání, jímž napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně namítá, že vytčené nedostatky, které „měly vesměs charakter konstrukčních vad, tedy nikoliv vad vzniklých opotřebením, ačkoliv se jednalo o dům značného stáří“ , jsou vadami ve smyslu §597 odst. 1 obč. zák. Připomíná jejich příčiny (nekvalitní rekonstrukce v roce 1976, přístavba ledárny v poválečné době, neodborný zásah, příp. konstrukční vada komínového tělesa, absence běžné údržby, neodborné a statiku ohrožující zásahy žalovaného /odstranění táhel vyztužujících obvodové zdi domu/) a žalovaného obviňuje z mylného ujištění, že „dům byl užíván k bydlení v poměrně nedávné době“ . Podle žalobkyně nebylo možné běžnou prohlídkou zjistit hloubku prasklin ve smíšeném zdivu, míru narušení statiky domu a stav komínového tělesa. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se ztotožnil se skutkovými i právními závěry odvolacího soudu a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl jako nepřípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Právní závěr, podle něhož vytčené nedostatky stavby nezakládají odpovědnost žalovaného (prodávajícího) za skryté vady existující v době uzavření kupní smlouvy (3. 8. 2011), na které žalobkyně (kupující) nebyla upozorněna (§597 odst. 1 obč. zák.), odvolací soud vystavěl na zjištění, podle něhož budova č.p. na stavební parcele č. 104 v katastrálním území a obci P. (původně hostinec) byla v době prodeje více než sto let stará, z odhalených částí vlhkého (smíšeného) zdiva bez omítky i laik musel poznat, že dům není stavebně technicky v pořádku a může vykazovat statické poruchy (prasklá zeď a havarijní stav stěn byly seznatelné), při běžné prohlídce (žalovaná před uzavřením smlouvy budovu prohlédla za účasti svědkyně L. F. dvakrát) byly viditelné trhliny štítu domu a informaci o tom, že dům nebyl celá léta obýván a že je s ohledem na zchátralý stav určený k celkové rekonstrukci včetně rekonstrukce celého topného systému, obdržela od Ing. T. J. (realitního makléře). Žalovaný akceptoval snížení kupní ceny z částky 980.000,- Kč na částku 900.000,- Kč a v předávacím protokolu ze 17. 8. 2011 žalobkyně potvrdila, že na budově neshledala žádné závady. Podle odvolacího soudu žalobkyni „muselo být při průměrné obezřetnosti zřejmé, že zjištěné nedostatky jsou projevem běžného opotřebení a že stav domu odpovídá jeho stáří a zanedbané údržbě“ .
Při řešení žalobkyní vymezené otázky hmotného práva se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 896/2010, a v něm zmíněné odkazy na další rozhodnutí týkající se ustanovení §597 odst. 1 obč. zák.).
Pro úplnost je nutno uvést, že uplatněním (jediného) způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 a 3 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. To se týká tvrzení, že žalovaný neinformoval žalobkyni o dlouhodobém neužívání domu a o odstranění vyztužujících táhel. Pro danou věc nebylo důležité (znalecké) určení přiměřené ceny nemovitostí včetně ocenění „sporných vad“ .
Žalobkyně sice výslovně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci – vyjma žádosti o odložení vykonatelnosti – nevznesla.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. května 2015
JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu