ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.701.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 701/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně R. S. , zastoupené JUDr. Robertem Hošťálkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Žacléřská 1040/1, proti žalovanému JUDr. J. B. , o 67.607,96 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 154/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. července 2012, č. j. 68 Co 250/2012-125, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 24. února 2012, č. j. 22 C 154/2008-100, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o zaplacení 70.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Žalobkyně namítá, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, avšak z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že její výtka směřující proti závěru odvolacího soudu, že vůči žalovanému nemá nárok na náhradu škody, je založena výlučně na kritice správnosti zjištěného skutkového stavu, na němž odvolací soud tento právní závěr založil. Námitka proti závěru odvolacího soudu, že v řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody [položky a) až h) a j) doplnění žaloby ze dne 16. 12. 2011], je ve skutečnosti uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., jenž není způsobilý založit přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Závěr o nedostatku příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním či opomenutím škůdce (tj. mezi porušením právní povinnosti) a vznikem škody je totiž otázkou skutkovou a nikoli právní (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 1025); výhradu vůči skutkovému zjištění představuje rovněž námitka dovolatelky, že v rozsahu částky 30.000,- Kč (ztráta nájemního práva) neprokázala vznik škody.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.)].
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, který by měl právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Václav Duda
předseda senátu