ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.819.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 819/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce Statutárního města Brna , se sídlem magistrátu v Brně, Dominikánské náměstí 196/1, identifikační číslo 449 92 785, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, proti žalovanému Ing. B. P. , zastoupenému JUDr. Jindřichem Finkem, advokátem se sídlem v Brně, Pražská 675/10, o zaplacení 1.920,- Kč s příslušenstvím vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 15 C 58/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. října 2014, č. j. 15 C 58/2014-61, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 1. října 2014, č. j. 15 C 58/2014-61, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1.920,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím (úroky z prodlení) a rozhodl o nákladech řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, v němž - při „ vědomí procesní překážky, kterou tomuto podání klade do cesty ust. §236 odst. 1 ve spojení s §202 odst. 2 o. s. ř. “ - žádá Nejvyšší soud, aby přezkoumal napadené rozhodnutí, neboť „otázky, které v řízení nastolil a které obecný soud zcela pominul, mají zásadní právní význam, a to nikoli pouze pro věc samu, ale především z hlediska jejich širšího obecného procesního a ústavního významu“ .
Podle §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., dále též jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze - navzdory snaze žalovaného o prosazení výjimky - odstranit. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty prvé ve spojení s §243b o. s. ř. řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 45/2000).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný žádný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2015
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu