ECLI:CZ:NS:2015:4.PZO.2.2014.1
sp. zn. 4 Pzo 2/2014-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. února 2015 návrh JUDr. J. M. , na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 12. 5. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010 v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 110/2011, a podle §314m tr. ř. rozhodl takto:
Příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a ze dne 7. 7. 2010, sp. zn. 43 Nt 2939/2010, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Odůvodnění:
Dne 14. 10. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh JUDr. J. M. na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a sp. zn. 43 Nt 2939/2010.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu JUDr. J. M. uvedl, že z obsahu sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 4. 2014 zjistil, že na základě příkazů Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 5. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010, byly v období od 12. 5. 2010 do 11. 9. 2010 a v období od 7. 7. 2010 do 30. 9. 2010 nařízeny a realizovány dva odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu telefonních čísel, které používá navrhovatel, přičemž se tak stalo až po návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb. Ze strany orgánů činných v trestním řízení tedy nebyla splněna povinnost informovat navrhovatele bezodkladně, která vyplývá z ustanovení §88 odst. 8 tr. ř.
Dále navrhovatel uvedl, že návrh státního zástupce k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl účelový a byl podán na základě vykonstruovaných důvodů a rovněž postup Obvodního soudu pro Prahu 1 byl protiprávní a nezákonný, neboť pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudu postačovalo pouze ničím nepodložené tvrzení státního zástupce o tom, že dochází k trestné činnosti. Dále navrhovatel konstatoval, že ze sdělení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 16. 1. 2012, č. j. 3 KZN 1460/2011-12, jasně vyplývá, že věc, v níž byl obvodním státním zastupitelstvím a soudem povolen, resp. nařízen vpád do jeho soukromí, byla odložena, tj. nedospěla ani do zahájení trestního stíhání. Trestní řízení, v němž byl vydán prvotní příkaz bylo tedy vedeno zcela nedůvodně, pro smyšlený trestný čin a příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 43 Nt 2880/2010, byl státním zástupcem vylákán pod falešnou záminkou. V rámci tohoto prvního nařízeného odposlechu se žádná trestná činnost neprokázala, avšak v rámci tohoto prvního nařízeného odposlechu se do věci již zapojila policejní provokatérka H. Š., která mu aktivně sama nabízela ovlivnění vyřízení žádosti o povolení STK nestandardním způsobem na Ministerstvu dopravy. Teprve výstupy z prvního (a z hlediska údajné trestné činnosti zcela bezdůvodně nařízeného-prováděného odposlechu) tedy byly podkladem pro vydání druhého příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 7. 7. 2010, sp. zn. 43 Nt 2939/2010. Není však přípustné, aby orgány činné v trestním řízení bezdůvodně, popř. pod falešnou záminkou odposlouchávaly či sledovaly jednotlivce s přáním, zda se nachytá při nějaké trestné činnosti, tedy zda teprve těmito úkony bude zjištěno nějaké podezření z nějaké v trestné činnosti.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že oba předmětné příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly vydány řádně a v souladu se zákonem a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesením vyslovil, že zákon porušen nebyl.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že JUDr. J. M. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.
V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že:
1) Policejním orgánem Ministerstva vnitra Inspekce Policie ČR byly pod č.j.: IN-TČ-279/2010 zahájeny dne 6. 5. 2010 dle §158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání mimo jiné také zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí 10 let, proto vyhovuje vymezení v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 12. 5. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2880/2010 vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. SZN 849/2010, V9-9/2010. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedl, že dne 6. 5. 2010 byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu zneužívání pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečinu vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, neboť operativní cestou zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že policista dosud nezjištěné totožnosti vystupující pod jménem pplk. P., spolu se svým dosud neustanoveným kolegou, oba služebně zařazení Policie ČR, ÚOOZ SKPV, Odbor zločineckých struktur, 1. Oddělení, opakovaně „pracují“ za úplatu pro JUDr. J. M. a to tím způsobem, že vedou v rámci své činnosti u Policie ČR účelově na zakázku prověřování osob, případně vydírají osoby, dle instrukcí JUDr. J. M. Vzhledem k tomu, že tito policisté a bývalý policista JUDr. J. M. jsou velmi dobře obeznámeni s formami a metodami operativní práce policie, není možné zadokumentovat jejich trestnou činnost jiným způsobem.
Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 43 Nt 2880/2010, nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 43 Nt 2880/2010, uvedl, že z dosud shromážděných poznatků, zejména výpisů provedených lustrací a úředních záznamů policejního orgánu vyplývá důvodné podezření, že by odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu na uvedených telefonních číslech užívaných podezřelým M., mohly být zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, zejména pokud jde o rozsah trestné činnosti, součinnost dalších osob a jejich ztotožnění, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak.
2) Policejním orgánem OKFK byly dne 7. 7. 2010 pod ČTS: OKFK-166-2/TČ-2010 zahájeny dle §158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání mimo jiné také zločinu podplácení podle §332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí 10 let, proto vyhovuje vymezení v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 7. 7. 2010, sp. zn. 43 Nt 2939/2010, vyplývá, že byl vydán na návrh státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2010, sp. zn. V 34-4/2010 (2 ZN 1929/2010). Státní zástupkyně v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedla, že Policií ČR, ÚOKFK, SKPV, odbor korupce a ochrany zájmů EU je pod ČTS: OKFK-166-2/TČ-2010-200206 vedeno řízení pro podezření ze spáchání přečinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku a podplácení podle §332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterých se mohli dopustit blíže neustanovení žadatelé o oprávnění provozování stanice technické kontroly (STK) pro osobní automobily ve Ž. n. S. a JUDr. J. M., právní a poradenská kancelář na adrese P., V. a Ing. S. B., jako vedoucí oddělení kontrol vozidel v provozu a státního odborného dozoru, případně další dosud neustanovené osoby z Ministerstva dopravy. Uvedených trestných činů se měly výše uvedené osoby dopustit tím, že v souvislosti se správním řízením ve věci udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly pro osobní automobily ve Ž. n. S. přijal Ing. S. B. jako úřední osoba v dubnu nebo květnu 2010 na dosud nezjištěném místě od žadatele o provozování stanice technické kontroly prostřednictvím JUDr. J. M. úplatek ve výši 50.000,- Kč, a to za kladné vyřízení odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, který žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly pro osobní automobily ve Ž. n. S. zamítl, a dále tím, že poté, co v květnu 2010 mělo Ministerstvo dopravy-odbor provozu silničních vozidel vydat zamítavé stanovisko k odvolání žadatelů, Ing. S. B. požadoval v květnu 2010 na blíže nezjištěném místě po žadatelích o provozování stanice technické kontroly pro osobní automobily ve Ž. n. S. prostřednictvím JUDr. J. M. úplatek ve výši 100.000,- až 150.000,- Kč, kdy přislíbil, že zajistí, že rozhodnutí bude změněno. Z dosud nezjištěných skutečností vyplývá důvodné podezření, že domlouvání této trestné činnosti může být prováděno prostřednictvím telekomunikační techniky, přičemž policejní orgán nemá jiné technické možnosti, jak zjistit a zadokumentovat skutečnosti důležité pro trestní řízení v souladu s trestním řádem, než použitím úkonů trestního řízení dle §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Policejní orgán je užitím úkonů trestního řízení dle §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. rovněž veden snahou prověřit, zda se na předmětném trestně-právním deliktním jednání podílí i jiné, dosud neustanovené osoby, případně vyloučit takové jednání výše uvedených osob. Dále je zde uvedeno, že bez použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu by bylo odhalení této trestné činnosti mimořádně ztíženo, popřípadě zcela znemožněno, neboť se vyznačuje vysokou mírou latence, zejména proto, že všechny strany korupčního jednání mají zájem na jeho dokončení a na tom, aby jednání nebylo odhaleno. Odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu lze očekávat, že budou sdělovány další skutečnosti významné pro trestní řízení, zejména rozhovory výše podezřelých osob s dalšími dosud neustanovenými osobami v předmětné věci, popř. způsobu rozdělení úplatku.
Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010 nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010, uvedl, že z dosud shromážděných poznatků, zejména podání vysvětlení H. Š., výpisů provedených lustrací a úředních záznamů policejního orgánu vyplývá důvodné podezření, že by odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu na uvedených telefonních číslech užívaných podezřelým M. i oznamovatelkou mohly být zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, zejména pokud jde o rozsah trestné činnosti, zajištění konkrétních důkazů, součinnost dalších osob na trestné činnosti a jejich ztotožnění, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2010, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2010, nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce, v odůvodnění musí být uvedeny skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
V posuzovaných případech však Obvodní soud pro Prahu 1 podle uvedených ustanovení nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen
- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu a délku doby trvání odposlechu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, musí být odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu. V obou posuzovaných příkazech Obvodního soudu pro Prahu 1 však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu a délku trvání odposlechu odůvodňují, zcela absentují (s výjimkou uvedení osoby H. Š. v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010) a rovněž nejsou uvedeny a vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Obvodní soud pro Prahu 1 se omezil toliko na popisy stíhaného skutku (resp. jednání podezřelého) a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení, zejména pokud jde o rozsah trestné činnosti, zajištění konkrétních důkazů, součinnost dalších osob na trestné činnosti a jejich ztotožnění, a to bez jakékoli bližší konkretizace skutkových okolností.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 1 příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 12. 5. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010, porušil ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle ustanovení §314m tr. ř. vyslovil, že příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 5. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2880/2010 a ze dne 7. 7. 2010 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2010, byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. února 2015
Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal