ECLI:CZ:NS:2015:4.PZO.5.2014.1
sp. zn. 4 Pzo 5/2014-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2015 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný L. K. , a podle analogie §265i odst. 1 písm. a) a d) tr. ř. rozhodl takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 17. 12. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněného L. K. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které byly použity v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 159/2013. Návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu neobsahoval odůvodnění ani nespecifikoval rozhodnutí, kterým měl být předmětný příkaz vydán, pouze bylo přiloženo vyjádření, které měla koncipovat obhájkyně Mgr. Jana Havigerová.
Nejvyšší soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Z výše citovaného ustanovení trestního řádu evidentně vyplývá, že před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvního stupně, resp. státním zástupcem či policejním orgánem osobě uvedené v §88 odst. 2 tr. ř., nelze návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu podat. Byl-li přesto takový návrh učiněn, Nejvyšší soud ho podle §265i odst. 1 písm. a) per analogiam odmítne jako nepřípustný.
Po prostudování návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že tento návrh neobsahuje všechny náležitosti požadované obecným ustanovením §59 odst. 4 tr. ř. pro podání, neboť z něj není patrno, které věci se týká, když ve výše uvedeném návrhu není přesně specifikováno napadené rozhodnutí (spisová značka, datum). Dále Nejvyšší soud podotýká, že „vyjádření obhájkyně obviněného“, které je přiloženo k návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, není datováno ani podepsáno a není přiložena ani plná moc obviněného obhájkyni. Vzhledem k uvedenému není zřejmé, zda je navrhovatel oprávněnou osobou ve smyslu §88 odst. 2, odst. 8 tr. ř. a zda na něj byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Z obsahu spisového materiálu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 159/2013 navíc vyplývá, že obviněnému nebyla podána předsedou senátu soudu prvního stupně příslušná informace podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. S ohledem na tuto skutečnost tedy nemohl začít běh šestiměsíční lhůty pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Pro podání návrhu Nejvyššímu soudu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak v posuzovaném případě nebyly splněny zákonné podmínky, neboť lhůta pro podání návrhu nezačala běžet.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že o návrhu obviněného L. K. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (a to ani v případě, že by návrh splňoval všechny náležitosti) není oprávněn zahájit řízení ve smyslu §314l odst. 1 tr. ř. a učinit o podaném návrhu konečné rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že zákonodárce nastalou procesní situaci nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně učiněného návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a v případě, že tento návrh nesplňuje náležitosti podání podle §59 odst. 4 tr. ř., postupoval Nejvyšší soud podle analogie legis a aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) a d) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné, resp. nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Podaný návrh obviněného L. K. pak podle uvedeného ustanovení trestního řádu odmítnul.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. dubna 2015
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal