ECLI:CZ:NS:2015:5.TDO.922.2015.1
sp. zn. 5 Tdo 922/2015-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. srpna 2015 o dovolání, které podal obviněný J. L. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2014, sp. zn. 3 To 23/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 33/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání obviněného J. L. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 17 T 33/2013, byl obviněný J. L. odsouzen za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Pro výkon tohoto trestu byl zařazen podle §56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku si obviněný podal odvolání, které Vrchní soud v Praze zamítl usnesením ze dne 27. 6. 2014, sp. zn. 3 To 23/2014, jako nedůvodné podle §256 tr. řádu.
Obviněný napadl citované usnesení tzv. blanketním dovoláním ze dne 22. 12. 2014 prostřednictvím obhájce JUDr. Jana Malého. Tento obhájce doplnil dovolání dne 20. 2. 2014 tak, že uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a své konkrétní námitky směřoval proti nesprávnému určení výše „škody“. Správně se jedná o vadu spočívající ve stanovení rozsahu zkrácení daně z přidané hodnoty. Současně obviněný přiložil plnou moc, již udělil dne 23. 12. 2014 JUDr. Janu Malému k sepisu dovolání a obhajobě v dovolacím řízení (dosud jej obhajoval Mgr. Ing. Daniel Krajčo ustanovený dne 28. 1. 2013).
Nejvyššímu soudu byl trestní spis předložen k rozhodnutí o dovolání dne 22. 7. 2015. Při zkoumání splnění formálních podmínek konání dovolacího řízení se Nejvyšší soud zabýval mj. též dodržením lhůty a místa podání tohoto mimořádného opravného prostředku v souladu s §265e tr. řádu. Podle odstavce 1 citovaného ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V odstavci 2 pak zákon stanoví, že při doručování rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci (a zákonnému zástupci), běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. V odstavci 4 citované ustanovení trestního řádu nepřipouští navrácení lhůty k podání dovolání.
Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze bylo obviněnému J. L. doručeno dne 29. 10. 2014 a obhájci Mgr. Ing. Danielu Krajčovi dne 24. 10. 2014 (viz č. l. 1555 trestního spisu). Zákonná dvouměsíční lhůta k podání dovolání tak obviněnému uplynula dne 29. 12. 2014.
V trestním spise je na č. l. 1580 založeno blanketní dovolání obviněného ze dne 22. 12. 2014, které směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2014, sp. zn. 3 To 23/2014, s tím, že bude „doplněno ve lhůtě dvou týdnů, nejdéle do konce zákonné lhůty, kterou stanoví předseda senátu soudu prvního stupně podle §265h tr. řádu“. (Toto ustanovení však míří na vady dovolání vyplývající z nedodržení náležitostí uvedených v §265f odst. 1 tr. řádu, nikoli na tzv. blanketní podání.) Nicméně významné je to, že podání z 22. 12. 2014 zaslal obhájce týž den do datové schránky Krajského soudu v Praze, který nebyl v této trestní věci činný. Nesprávné označení adresáta, tj. Krajského soudu v Praze namísto Krajského soudu v Českých Budějovicích je rovněž uvedeno na písemném vyhotovení tohoto blanketního dovolání. Na č. l. 1582 trestního spisu je založen přípis asistentky soudce Krajského soudu v Praze, která dala dne 29. 12. 2014 pokyn k přeposlání podání obviněného Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Dovolání tak bylo posledně jmenovanému soudu jako soudu prvního stupně doručeno datovou schránkou dne 30. 12. 2014, tj. po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k jeho podání.
Tzv. doplnění dovolání, které již obsahovalo povinné náležitosti, bylo poté zasláno přímo Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím datové schránky dne 20. 2. 2015, tj. téměř dva měsíce po uplynutí zákonné lhůty stanovené v §265e odst. 1 tr. řádu.
Z těchto skutečností je zřejmé, že k prvnímu podání dovolání obviněného J. L. došlo sice v zákonné dvouměsíční lhůtě od doručení napadeného rozhodnutí obviněnému, avšak bylo adresováno jinému soudu, než jaký určuje ustanovení §265e odst. 1 a 3 tr. řádu. Za včasné by bylo možné považovat dovolání, které by v uvedené lhůtě bylo podáno u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni (Krajský soud v Českých Budějovicích), nebo v téže lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci v druhém stupni (Vrchní soud v Praze). V případě, že by písemnost, jejíž obsahem je dovolání, byla dána ve lhůtě na poštu a adresována soudu, u něhož má být tento mimořádný opravný prostředek podán, tj. Krajskému soudu v Českých Budějovicích, nebo který má ve věci rozhodnout, tj. Nejvyšší soud, byla by rovněž splněna podmínka včasnosti podání.
V projednávané věci však bylo blanketní dovolání obviněného podáno prostřednictvím datové schránky sice v zákonné lhůtě, avšak u soudu, u něhož být podáno nemělo (Krajský soud v Praze). Evidentní nesprávné označení adresáta vyplývá nejen z písemného vyhotovení dovolání, ale především z označení datové schránky příjemce, za něhož byl určen právě Krajský soud v Praze místo správného Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nesprávný procesní postup obviněného, resp. obhájce JUDr. Jana Malého nelze klást k tíži administrativě Krajského soudu v Praze, od něhož bylo nesprávně adresované podání zasláno příslušnému soudu až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, tj. 30. 12. 2014.
Z těchto důvodů nebylo možné provést dovolací řízení u Nejvyššího soudu, neboť nebyla splněna jedna z formálních podmínek pro jeho konání definovaná v ustanovení §265e tr. řádu. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného J. L. jako opožděné podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu a učinil tak v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 19. srpna 2015
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu