ECLI:CZ:NS:2015:6.TDO.279.2015.1
sp. zn. 6 Tdo 279/2015-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 31. března 2015 o dovolání obviněného M. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, č. j. 12 To 131/2014-116, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 196/2013, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, č. j. 12 To 131/2014-116, současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, č. j. 12 To 131/2014-116, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného M. S. proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 12. 2013, č. j. 4 T 196/2013-84, kterým byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, č. j. 12 To 131/2014-116, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. V odůvodnění svého dovolání poukazuje na to, že soud druhého stupně rozhodoval dne 18. 6. 2014 a vycházel z fikce doručení, aniž by si ověřil, zda obviněný v uvedené době se nenachází ve vazbě nebo výkonu trestu. Obviněný od 6. 5. 2014 se nacházel ve vazbě ve Věznici v H. K. Podle mínění dovolatele nebyly s ohledem na tuto skutečnost splněny podmínky pro konání veřejného zasedání před soudem druhého stupně a současně bylo porušeno ustanovení §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. o nutné obhajobě, neboť obviněný v době, kdy byl ve vazbě a konalo se v jeho trestní věci veřejné zasedání neměl obhájce, který by obviněného hájil. S ohledem na uvedené skutečnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší „plně zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Trutnově včetně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc vrátil prvoinstančnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí“.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného sdělil, že dovolání považuje za důvodné, neboť z dostupného materiálu zjistil, že obviněnému bylo neúspěšně doručováno vyrozumění o konání veřejného zasedání a vzhledem k uvedené skutečnosti bylo vyrozumění vyvěšeno na úřední desce soudu. Dále poukazuje na skutečnost, že veřejnému zasedání před soudem druhého stupně dne 18. 6. 2014, nebyl přítomen obviněný ani jeho obhájce, přestože se obviněný nacházel v době rozhodování odvolacího soudu ve vazbě. S ohledem na uvedené skutečnosti státní zástupce navrhl vyhovět dovolání obviněného a zrušit dovoláním napadené rozhodnutí soudu druhého stupně a na ně obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a věc přikázat Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda dovolatelem vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán, neměl-li obviněný v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán v případě, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
Předně je nutno uvést, že proti obviněnému se vedlo trestní stíhání v době, kdy byl ve vazbě. Nebyl však zadržen jak má na mysli např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 6 Tdo 830/2006, ze kterého mj. vyplývá, že „okolnostmi vylučujícími konání veřejného zasedání o odvolání v nepřítomnosti obviněného bez jeho výslovného souhlasu jsou podle §263 odst. 4 tr. ř. pouze výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody. Jiné omezení osobní svobody obviněného v době konání veřejného zasedání odvolacího soudu, např. jeho zadržení v jiné trestní věci podle §75 tr. ř. samo o sobě nebrání konání takového veřejného zasedání i bez výslovného souhlasu obviněného, pokud z konkrétních okolností nevyplývá, že obviněný, který byl o veřejném zasedání řádně a včas pouze vyrozuměn, měl zájem se jej skutečně osobně účastnit. Tak tomu může být, např. když v rámci svého zadržení obviněný informoval o svém rozhodnutí zúčastnit se veřejného zasedání příslušné orgány činné v trestním řízení a s ohledem na dobu a místo zadržení by bylo také reálné, aby se k němu jinak, tj. pokud by nebyl zadržen, mohl dostavit. Jestliže odvolacímu soudu za této situace nebylo známo, že došlo k zadržení obviněného, přičemž obviněný ani nijak neprojevil zájem zúčastnit se veřejného zasedání o odvolání, pak postupem odvolacího soudu, který konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, nedošlo k porušení ustanovení o jeho přítomnosti ve veřejném zasedání ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. O skutečnosti, že se obviněný nachází ve vazbě, soud druhého stupně nevěděl, tudíž nemohl ani činit kroky k vyžádání souhlasu (žádosti) ke konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného jak má na mysli ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. Skutečnost, že se obviněný nacházel ve vazbě a soud neměl k dispozici jeho žádost, aby se veřejné zasedání konalo v jeho nepřítomnosti, byla důvodem, pro který nemohlo být konáno veřejné zasedání o odvolání obviněného.
Okolnost, že se obviněný nacházel ve vazbě, však byla rovněž důvodem pro postup podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., tj. důvodem pro ustanovení obhájce obviněnému (srov. rozh. č. 16/1970 Sb. rozh. tr.). Vzhledem k tomu, že si však soud druhého stupně neověřil, zda obviněný není ve vazbě, případně výkonu trestu, nemohl proto ani obviněnému ustanovit obhájce.
Vzhledem k tomu, že obviněný neměl v době řízení (konání řízení o odvolání) obhájce, ač ho podle zákona mít měl, neboť se nacházel ve vazbě, je naplněn dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Obviněný se objektivně v době konání veřejného zasedání odvolacího soudu nemohl dostavit k soudu, neboť byl ve vazbě, o termínu konání nebyl informován, tudíž nebylo a ani nemohlo být soudem postupováno případně podle §263 odst. 4 tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že byl naplněn rovněž dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
S ohledem na zjištěné pochybení musel Nejvyšší soud postupovat podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a zrušit usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, č. j. 12 To 131/2014-116, současně také musel vyslovit, že se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové přikázat, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann